Zapomenutý klíč ke štěstí přehled

Zapomenutý klíč ke štěstí
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400931/bmid_zapomenuty-klic-ke-stesti-gPP-400931.jpg 3 44 44

Štěstí si vás občas najde tam, kde byste ho čekali nejméně Lana Greenová je osmadvacetiletá spisovatelka, která je tak trochu samotářka a zakládá si na své nezávislosti. Nepotřebuje přátelé, ke štěstí jí úplně stačí knihy. To si alespoň myslí. Nancy Ellis Hallová bývala kdysi uznávanou autorkou knih. Dnes je jí osmdesát, žije sama ve svém domě v severním Londýně a má pocit, že se o sebe dokáže bez problémů postarat. Ve skutečnosti však trpí Alzheimerovou chorobou a moc nad vlastním jednáním jí pomalu protéká mezi prsty. Když se ze dvou na první pohled nesourodých žen stanou jednoho dne spolubydlící, jejich životy se zcela nečekaným způsobem změní. Dokážou jedna druhé pomoci, ačkoliv ani jedna z nich netuší, že pomoc nutně potřebuje? Sophie Jenkinsová vystudovala tvůrčí psaní na City University v Londýně a prozaickou literaturu na Middlesex University. Žije na severu Londýna a věnuje se psaní, především povídek. Při psaní knihy Zapomenutý klíč ke štěstí vycházela z vlastní zkušenosti se svou matkou, které diagnostikovali stařeckou demenci. Tato zkušenost jí pomohla pochopit to, že štěstí trvá, i když vzpomínky vyblednou.... celý text

Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: , Fortuna Libri (ČR)
Originální název:

The Forgotten Guide to Happiness, 2018


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zapomenutý klíč ke štěstí. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (12)

Ludmila91
18.08.2024 5 z 5

Mě se příběh moc líbil

lusila
24.01.2022 3 z 5

Svieži oddychový príbeh.


Slepýš24
15.07.2021 3 z 5

Neurazí, nenadchne, nerozesměje, nedojme. Nezanechalo to ve mně žádný pocit.

Příběh byl předvídatelný, nepřinesl nic světoborného.

Největší chybu udělala autorka podle mě v tom, že čtenáři odkrývá, jak se taková kniha tvoří a na co by si měl dát autor pozor, protože v celém příběhu nám pak vesele ukazuje, jak to sama neumí...

Jako příklad bych uvedla povídání o postavách. Zde nám autorka Laninými ústy říká, jak jsou důležité postavy, že to po nich se čtenáři po dočtení knihy bude stýskat. A jaké postavy stvoří Jenkinsová? Ploché, nudné, nezajímavé. Všichni jsou jak přes kopírák... Blond vlasy, hubení a nejlépe celé týdny v jednom oblečení.

Práce s dialogy a obecně s mluvou postav mě absolutně ničila. Proč mluvili všichni stejně? Všichni používali tatáž slova, tytéž obraty. Proč každý rozhovor skončil slovem "fajn"? Co třeba "dobrá", "dobře", "ok" atd.? Je tolik možností! To samé platí i pro slova "děcko", "po pravdě" (resp. "popravdě", v knížce jsou obě varianty). Proč jsou tam tolikrát? Proč překladatel nepoužil aspoň synonyma? A pak je tam hojně to do nebe volající "jsi se". Začátek byl slibný, tak proč se druhá polovina knihy hemžila překlepy a opakujícími se slovy?

Zarážející je také to, že Lana pravděpodobně píše knihy o lidech ze svého okolí, aniž by se je obtěžovala požádat o souhlas. Tím by v ČR porušila zákon, co tak vím. Ale třeba to ve Velké Británii funguje jinak (i když se mi tomu nechce věřit).

Osud Nancy je kapitola sama o sobě...

Taky mi to trochu připomínalo Dítě Bridget Jonesové. Hlavní mužské postavy se taky jmenují Mark a Jack.

Výsledek? Odpočinková knížka, na kterou hodně brzy zapomenu.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Zapomenutý klíč ke štěstí v seznamech

v Přečtených58x
ve Čtenářské výzvě9x
v Doporučených2x
v Knihotéce74x
v Chystám se číst33x
v Chci si koupit6x