Ze šumavského podlesí přehled
Karel Klostermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42553/ze-sumavskeho-podles-42553.jpg
4
8
8
Slavný šumavský autor Karel Klostermann napsal tuto knihu v roce 1908 a povídkám v ní obsaženým bylo ponecháno kouzlo tohoto původního Klostermannovského jazyka. Kniha se skládá ze tří částí „Pan vrchní“, „Páni na Břízkovicích“, „Za věrné služby“. Je doprovázena barevnými ilustracemi Josefa Černého a fotografiemi Jana Kavale.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ze šumavského podlesí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Já jsem za Klostermannovy povídky rád - jednak dokáže vystihnout charaktery lidí, jednak jeho vztah k přírodě a nepřímo i výpověď o době. Jazyk je pravda už archaický (kdo by to byl řekl, že ;-)), ale po prvních pár stránkách, když už se začtu, nemohu se odtrhnout.
Je to vlastně taková sbírka rozvláčných humoriád a anekdot. Humor je typický pro dobu svého vzniku (před 110 lety), připomíná vtipy ze starých časopisů. Typicky se autor strefuje do postavy nabubřelého, hloupého a chamtivého panského správce, jehož hlouposti dává vyniknout v neustálých absurdních monolozích. Kniha je výmluvnou sondou do mentality lidu na přelomu věků, ale jinak se to už moc číst nedá.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ze šumavského podlesí v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 14x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
| 1955 |  Ze světa lesních samot |
| 1972 | V ráji šumavském |
| 1941 | Mlhy na Blatech |
| 1971 | Skláři |
| 2004 |  Erotomanie |
Povídky připomínají legendární bakalářské příběhy. Ilustrace byly zajímavé, škoda, že byly na křídovém papíře. Musím se přiznat, že panu vrchnímu, tomu nabubřelému všeználkovi, který všechny rozhovory tak hloupě a úplně nesmyslně zamotal, jsem nepřála nic dobrého. Ta postava mě děsně štvala. I tenhle kraj mám projetý, ale netušila jsem, že se mu říká Podlesí. To je pro mě novinka. Mám ale raději příběhy z té nejšumavější části Šumavy, kde lišky stále dávají dobrou noc a kde se člověk může tak snadno zapomenout. Stále tam taková místa jsou.