Ze života darmošlapa přehled
Joseph von Eichendorff
Idylická novela německého romantika z r. 1826, která po celé generace patřila k nejoblíbenější četbě německé mládeže. S poetickým kouzlem vypráví o šťastném vandru a veselých příhodách zamilovaného mladíka, jemuž osud sám upravuje cestu až k nečekanému sňatku s milovanou dívkou.
Literatura světová Novely
Vydáno: 1959 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Aus dem Leben eines Taugenichts, 1826
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ze života darmošlapa. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
všechny komentářeSouvisející novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ze života darmošlapa v seznamech
v Přečtených | 37x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 22x |
v Chystám se číst | 27x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
zfilmováno německá literatura Německo putování léto
Autorovy další knížky
1959 | Ze života darmošlapa |
1966 | Věčný poutník stesk |
1988 | Šálení podzimu |
1944 | Mramorová socha |
Tak co k tomu říct? Je to tak pošahanej příběh, že by ho klidně mohl zfilmovat Zdeněk Troška. Fotr se dře ve mlejně a asi taky nebude úplně v pohodě, když jako majitel nedokáže svýho synka dokopat k nějaký práci ve svym mlejně. Jako třeba tahat pytle a tak dále. Nakonec se trošku pochlapí a vykopne ho z baráku.
Tak jde darmošlap do světa poznat, jak to tam chodí. Umí akorát hrát na housle a hned za rohem chytne stopa do Vídně, kde místo aby se pídil po tom, kde maj nejlepšího Wiener Schnitzela, začne zahradničit na zámku a šmírovat jednu mladou pani zámeckou oknem.
Já nejdřív myslel, že je středověk, pak že je to nějaká pohádka a nakonec telenovela. Vychází z toho akorát to, že darmošlap, kterej vrže na housle, váže kytky, dělá frajera v cizim puntikatym županu na nějaký mýtnici dokáže zaměstnat fůru lidí, aby za něj všechno udělali a nakonec donutili žít, jako prase v žitě. A nejlepší je, že ten trouba o tom ani neví, protože všechno se děje bez jeho přičinění.
Že se dějou tyhle věci způsobilo nejspíš to, že omylem sežral tátovu zlatou volejovku, kterou si starej šetřil na důchod. Příběh bláznivej, ale aspoň čitelnej.