Zelená apokalypsa: Průvodce eko-strachem přelomu milénia přehled
Ivan Brezina
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29964/bmid_zelena-apokalypsa-pruvodce-eko-strachem-prelomu-milenia.jpg
3
5
5
Autor knihy poutavým a čtivým způsobem vyvrací řadu populárních mýtů o životním prostředí. Zabývá se změnou klimatu, energetikou, geneticky modifikovanými plodinami, globalizací, recyklací odpadu, ekoterismem, národním parkem Šumava, nevládními ekologickými organizacemi, Stranou zelených a různými dalšími ekologickými tématy. Předmluvu ke knize napsal prezident Václav Klaus.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zelená apokalypsa: Průvodce eko-strachem přelomu milénia. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zelená apokalypsa: Průvodce eko-strachem přelomu milénia v seznamech
| v Přečtených | 4x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 2x |
Štítky knihy
ekologie globální oteplování ekoterorismus environmentalismus globalizace energetika recyklace skepticismus klimatické změnyAutorovy další knížky
| 2018 |  Velká kniha fuckupů |
| 1999 |  Cesta na východ |
| 2009 |  Zelená apokalypsa: Průvodce eko-strachem přelomu milénia |
Pán Brezina sa nevyhol značným zjednodušeniam ani myšlienkovým skratom, pričom v jednotlivých textoch si poväčšine vybavuje osobné účty. Navyše tieto texty zjavne neprešli redakčnou úpravou a výsledný efekt je naozaj príšerný. Napriek tomu sa čitateľ môže v mnohom poučiť, či aspoň sa na problematiku ochrany životného prostredia pozrieť aj z iného uhla pohľadu, než je bežné. Najviac oceňujem poslednú časť knihy.
Medzi mnohým iným ma pobavili tieto výstižné postrehy o intelektuáloch:
„Miroslav Petříček popsal (...) intelektuála jako člověka, jehož popuzují jakékoli formy nezpochybnitelných pravd.“
„Antonina Kloskowska popisuje věčnou utopii duchovního vůdcovství intelektuálů, kteří odedávna toužili ukazovat společnosti cestu jako maják a kteří prožili pocit frustrace z příchodu komerční kultury v 19. století. Pro zhrzené intelektuály se stalo zpochybňování zjevených pravd nutkavou obsesí právě proto, že jejich vlastní zjevené pravdy přestaly společnost zajímat (nebo ji možná ani nikdy nezajímaly). (...) profesionální intelektuál, burcující davy každý den proti něčemu jinému...“
„Podle Poppera... I proto varuje Ortega y Gasset před „vyšinutými intelektuály“, kteří si kolem roku 1750 osvojili zvyk oslovovat lidstvo, což je podle něj „nejvytříbenější a tedy nejzavrženíhodnější podobou demagogie“.“
„(...) Ortega y Gasset. Pozoroval... Podle Schneidera jsou tito mudrlanti „téměř pro vše kompetentní, téměř v ničem vzdělaní a téměř ničím legitimní“.“