Železná koruna II - Kovář z Řasnice přehled

26.08.2024

Tento dvoudílný román se opravdu povedl nemohl jsem se od těch knih odtrhnout

22.10.2019

Ačkoliv je Železná koruna - oba díly - literatura na té nejvyšší umělecké úrovni - asi jako Anna Karenina je v Rusku, nikdo to nečte. V dnešní době nikdo Kaplickýho nezná a nikdo ho nečte a nebýt Vávrova filmu Kladivo na čarodějnice, byl by Kaplický dnes už úplně zapomenutý. Jestli dneska někdo jeho jméno zná, tak jen díky Kladivu na čarodějnice, i když spíše kvůli filmu než knize, ale nikdo ho dnes už nečte. Zatímco Tolstoj je alespoň v povinný literatuře pro základní školy nebo střední školy, Kaplickýho se nikdo neobtěžuje zařadit ani do povinný literatury a tak jeho knihy jen roky čekají někde ve skladech než si na ně někdo vzpomene. Já jsem na Kaplickýho narazil náhodou, ale od té doby, co jsem na něj narazil, tak čtu od něj všechno, co se dá. Železná koruna je zřejmě jeho nejambicióznější dílo, taková jeho Anna Kareninová, a je bohužel strašná škoda, že ho nikdo nezná a nikdo nečte, přitom je to literatura na stejné umělecké úrovni jako Tolstého kniha. Jenže, není to žádná optimistická a veselá četba, Kaplický je realista a tak píše bez růžových brýlí a jeho čtení je značně depresivní, protože život o němž píše veselej rozhodně není. Rozhodně se nejedná o pouhou historickou literaturu, která popisuje něco, co se stalo dávno a co už nás dnes nemusí zajímat. Každej, kdo trochu vidí souvislosti, tak musí uznat, že to, o čem psal, platí i dnes. Sice už dnes nerobutujeme na cizím, nejsme poddaní, vrchnost nás neutiskuje, máme svobodu...ale v podstatě i dnes pracujeme pro cizí, vrchnost dnes vypadá jinak než kdysi, svoboda je jen relativní...takže ano, vypadá to dnes jinak než před 300 lety, ale principy fungujou pořád stejně, pořad lidi rebelujou proti nespravedlnosti a útisku...pořád chce člověk víc svobody atd....takže i když je to historická literatura, je to zároveň i něco, co platí pořád - Kaplický tu vystihl něco, co má platnost i dnes, jak se říká. Proto je škoda, že ho dnes nikdo nečte, ale ten kdo si ho vyhmátne i dnes, nemůže litovat. Je to strhující četba, dramatická, nikoliv zatuchlá, zastaralá nebo nudná. A tydle slova budou platit vždycky: "Svoboda přijde až se všichni utlačení a ponížení přestanou bát panských karabáčů". Ale jelikož ty karabáče máme v hlavě pořád nastavený, svoboda jen tak nepříde, ale pořád o ní budeme usilovat...Já osobně jsem za Kaplickýho strašně vděčný a i kdyby ho už nikdo kromě mě nečet, a já byl jedinej, kdo ho čet, nepsal nadarmo. Alespoň jednoho čtenáře má i dnes a to už není zbytečný.