Ženám snít zakázáno - Můj útěk ze Saúdské Arábie přehled

09.01.2025

Tohle bylo opravdu hodně těžké čtení. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst tuto knihu, která by měla být snad i povinná k četbě.

Upřímně se neberu za citlivku. Mám ráda thrillery, detektivky a horory a čím nechutnější, tak tím samozřejmě lepší. Občas jsou ale ty největší horory psané samotným životem jako tady v případě Rany.

Kniha mě dokonce tak zasáhla, že se mi v průběhu čtení zdál sen, kdy jsem byla v kůži Rany na útěku před svou vlastí.

Každý asi máme nějaké povědomí o tom, jak to mají muslimky těžké a jaké je jejich postavení ve společnosti. No tak tady ta kniha vám ukáže, že naše představy jsou ještě hodně mírné.
Každodenní útlak již od malička, sexuální obtěžování od rodinných příslušníků, právo muže i zabít svojí příbuznou, pokud uvrhne rodinu do hanby. Takové základní věci, jako možnost vyjít si jen tak z domu na procházku, najít si práci, studovat, nebo nedej bože bavit se s mužem, který není příbuzný? Pro nás přirozenost, ale pro ženy v Saúdské Arábii možná tak fantasy.

Útěk Rany nebyl snadný, ale strašně jsem jí fandila a nakonec i přes překážky dosáhla svobody. Nakonec si myslím, že nebýt jejího tatínka, který byl naprostý opak mužů, kteří bijou a obtěžují své dcery, tak by nikdy nesebrala dostatek odvahy.

Svět je krutý a to, že i v našem století a desetiletí je někde bráno jako samozřejmost zabít svojí sestru jen tak, protože se třeba bavila s kolemjdoucím je alarmující.

09.09.2024

Miluju takové knihy, miluju když mám příležitost dozvědět se něco víc, o tom jak se kde žije, a když se je to z úst člověka který v tom sám žije, je to naprostá bomba.
Knihu vlastně nemůžu pořádně hodnotit, jde o vyprávění životního příběhu. Za mě dost smutného životního příběhu, plného bolesti a nepochopení. Jako ženy se mě toto téma dotýká. Práva žen, ať už v muslimským zemích nebo kdekoliv jinde. Kniha mě přiměla zamyslet se. Zamyslet se že i když se jako Evropa prezentujeme rovnoprávností, pořád jsou situace kdy má muž navrch.
A nebo. “Vidíš jak ta holka jde v noci sama, oblečená jen v krátký sukni, ať se pak nediví že ji někdo znásilní. Když se obléká tak vyzývavě. Cožeee? Haloooo? Promiňte? Neříkejte že jste toto nikdy od nikoho neslyšeli? Já si taková slova pamatuji z dob svého dětství, když v televizi mluvili o znásilnění… a i když se doba posunula, taková slova slýchávám často i teď.
Stejně jako v Saúdské Arábii, i u nás si za to podle většiny žena může sama.
Můžeme řídit auto? Ano, ale většina můžu o nás řekne že vlastně ženská řídit neumí,že by za volantem neměla co dělat.
Ano, doba se posunula, ale ne v názorech a přemýšlení lidí.
Tím samozřejmě nechci srovnávat situaci autorky se situací u nás. Jen jsem si vlastně uvědomila, že zase tak vyspělá země co se týká ženských práv, nejsme.
Za mě kniha byla skvělá, dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, i o tradicích, které jsem netušila. Ráda doporučím dál