Život s korunou přehled

26.09.2021

Dám pět i když mám malou výhradu tradičně k Dianě.Evina ve svém příspěvku hezky popisuje rozdíly mezi manžely ap.ovšem tradičně se většinou všichni koupou v Charlesově nevěře ale že k ní došlo až po několika Dianiných výletech na druhou stranu manželského plotu jakoby nevadí.Kamil Rodan má pro ni slabost taky ale poslední dobou už trochu změkl,nedávno dokázal připustit i to že sama dělala pro novináře divadlo a že to s tím pronásledováním nebylo až tak horké.Beru to jako světélko na konci tunelu a dávám plný počet,k ostatním nemám nejmenší výhrady,možná je to tím že nepochází z érypop-kultury nebo jak to nazvat a tak jejich osudy neprovází taková přemíra publicity a snad i hysterie.

18.06.2021

Deset evropských aristokratek 19. a 20. století, které se pohybovaly v bezprostřední blízkosti královských trůnů, nebo na ně dokonce usedly:
1. Francouzská císařovna Evženie (1826 – 1920), ráda vládla, manžel Napoleon III
2. Pruská a německá princezna Viktorie (1866 – 1929) nepříliš šťastná, nemilovaná a naivní
3. Lichtenštejnská princezna Alžběta Amálie (1878 – 1960), zámek Velké Losiny, automobilismus
4. Nizozemská královna Vilemína ( 1880 – 1962), sebevědomá, autoritativní vládkyně, manžel upozaděný, ve stáří předala dceři vládu a pak odešla do ústraní
5. Švédská královna Louisa ( 1889 – 1965), byla moc elegantní a uměla se chovat, dlouho se nevdávala, po sňatku vlastní děti neměla, vychovávala děti svého manžela
6. Rakouská císařovna Zita ( 1892 – 1989), ta si vzala Karla I., měli spolu 7 dětí. Manželé nebyli by špatní vládci, ale ani nejstarší syn Otto se už císařem nestal, měli velkou smůlu na dobu, která většině evropským aristokratům nepřála a lidé je chtěli odstavit od moci. Manželé měli strach, aby nedopadli jako Romanovci, věčné stěhování a hledání útočiště ve složité době, ostatní se báli, aby neuplatňovali své nároky, existenční potíže, záviseli na druhých příbuzných… Karel brzo zemřel a Zita se o děti starala sama.
7. Monacká dědičná princezna Charlotta ( 1898 – 1977), nebyla mi příliš milá, její matka byla tanečnicí v šantánu a přitom se později vytahovala na Grace Kelly, kvůli tomu, že je G. pouhou bývalou herečkou.
8. Norská princezna Marta (1901 – 1954), manžel norský král Olav V.
9. Nekorunovaná belgická královna Lilian (1916 – 2002), vzala si krále, ale zůstala jenom princeznou, nechtěla se tlačit dopředu kvůli "poddaným", kteří měli v oblibě první manželku, která zemřela při autonehodě. Lilian patřila mezi moje oblíbené představitelky monarchie, sympatická.
10. Diana, princezna z Walesu (1961 – 1997), trošku z jiného úhlu pohledu než jak jsem znala z TV a časopisů. Neutralita k oběma manželům a obou stranám mince. Lidmi milovaná Diana nebyla příliš vzdělaná, sice hezká, navenek plachá, působila skromně, pocházela z váženého šlechtického rodu, jinak obyčejná, měla bulimii, britský korunní princ Charles rád filozofoval, ona na intelektuální rozebírání nebyla. Přitahovala ho zpočátku, ale vůbec se k sobě ani povahově nehodili. Vzdorovitá Diana (chtěla si svoje prosadit vzdorem, byť i oprávněné požadavky. Odsuzování honů na zvířata nebo vymezování se proti manželově nevěře, s tím třeba sympatizuju, ale uměla se ohrazovat nevhodným způsobem, agresí a stejně si nic neprosadila). Její tragický konec (manželství i celého života) máme ještě všichni v živé paměti.

Spisovatel Kamil Rodan píše dobře, hezky a snadno se mi tato série o monarchii četla. Chválím ho i za bezva nápad věnovat se princeznám a královnám, většinou se na ně zapomíná. Většinou známe když už tak krále, málo nebo vůbec jejich manželky, zvláště ty z hlubší historie.