Žij tam, kde jsou písně přehled
Oksana Marafioti
Jak ruská Romka dobyla Ameriku. Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV a rodina nedrží bezpodmínečně při sobě. Každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém, někdo panákem navíc, někdo otevřením věšteckého salonu, Oksana se ale učí docenit bohatou tapiserii svého původu a najít klid v sobě samé a nikoli v uznání ostatních. Životní příběh Oksany Marafiotiové (*1974) má rysy bláznivé komedie, současně je však prosycen lehkým smutkem nad ztrátou nevinnosti a původního způsobu života. Autorka ve své prvotině boří předsudky o Romech a odhaluje kus neznámého světa, a přitom apeluje na to univerzálně lidské v nás.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2019 , TritonOriginální název:
American Gypsy, 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žij tam, kde jsou písně. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Úžasná kniha! Romská kultura mi rozšířila obzory. Kniha byla především velkým přínosem do života ale zároveň obohacujici zkušeností s pár úsměvy i moudrými myšlenkami
Moc příjemná kniha, která s lehkostí a humorem popisuje dospívání rusko-arménské Romky. Střet kultur, problémy dospívajících, první láska, snaha zalíbit se otci, romské tradice. Rozhodně stojí za přečtení!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žij tam, kde jsou písně v seznamech
v Přečtených | 16x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Mé knihovně | 2x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 7x |
(SPOILER) asi jsem od knížky čekala trochu něco jiného...čteno v rámci "romského" období... s kulturou Romů, jako takových, jsme se vůbec neseznámili...nahlédli jsem trochu pod pokličku bohémského folklorního souboru, kde část byla ruská, Oksanina maminka dokonce Arménka, takže přinesla něco svého. O tradiční výchově snad ani nemůže být řeč - jediné, co bylo tradiční, byly asi ty rodinné vazby... Nějaké ty zmínky o divokém soužití rodičů, které končí v Americe, kam se přestěhovali původně jako rodina. Co Oksana ? normální holka...chodí do školy, pak jen tak mimochodem se dozvíme, že hraje na klavír/piano, asi i dobře... do toho zmínky o otcově podnikání s čtením budoucnosti a experimenty místy i s exorcismem, podobným aktivitám se věnuje jeho přítelkyně Olga... Oksana to odsuzuje, ale zároveň jsou její, takže drží hubu a krok. Vše zmíněno velice popisným stylem, že po každé kapitole jsem si kladla otáku : a co bude dál ? co tím vlastně chtěla říct ? tohle je vše ?
To, že Oksana dobyla Ameriku úplně není pravda...spíš bych to nazvala, že dokázala přežít a adaptovat se. Sama se celkem dobrovolně zmítala v křeči, být američankou v.s. uchovat si své kořeny... nelíbí se jí, jak funguje Olga a otec, dokonce i matčino pití, a co udělá sama ? nejvíc na sebe je snad hrdá, kdy se impulzivně porve s jednou známou (protože kamarádkou ta holčina asi nazvat nešla...). Ve vztahu s Olgou jsem taky očekávala spoˇcosi - ne..jen remcání, že Olga je hrozná a to bylo celé...
Za mě - takové nemastné neslané...spíše zklamání... chybí cokoliv hlubšího. Fotky potěšily, ale bylo jich málo. A co se týče rozšíření slovníku - hojně bylo nadávek... a to je asi vše.
A vlastně - Oksano, možná ti křivdím - poděkování v závěru knihy - všemu tomu ansámblu kolem psaní a vydání knížky - to jsi zvládla po americku - na jedničku....