Žiju život naruby přehled
Jan Nedvěd
Knižní debut básníka z generace první poloviny 60. let, šéfredaktora časopisu Tvář, ukazuje, jak pestrá a zajímavá tato generační básnická vlna v české literatuře byla a je. Jan Nedvěd začal psát básně v době, kdy debutovali jeho vrstevníci Ivan Wernisch či Antonín Brousek, své básně tehdy však zveřejňoval jen minimálně. Šlo o střídmé, civilní, věcné básně. Ukazoval se zde již jeho sklon k vypointovanému aforismu. Své básně psal Jan Nedvěd dál, zejména v 80. letech a poté i v letech 90. To si již vytvořil zcela osobitý básnický rukopis: jako jeden z mála autorů své generace zcela odvrhl básnický experiment, zaumnost, fantazii, volný verš, a psal básně v pevné formě, jasné, srozumitelné, často užívající nepatetický odstup, ironii a vtipnou pointu. Přihlásil se tak jednoznačně k básnickému odkazu Františka Gellnera či Jiřího Hausmanna. Přitom volil témata zcela civilní, všednodenní – v tom jeho novější básně zachovávají vzácnou jednotu s jeho básnickými počátky před čtyřiceti lety. Přítomný svazek shrnuje v autorově uspořádání veškerou jeho básnickou tvorbu za dobu čtyřiceti let.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žiju život naruby. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žiju život naruby v seznamech
v Přečtených | 1x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 1x |
v Chystám se číst | 2x |
Jedna báseň ze sbírky pro ukázku tvorby. Četla jsem zatím jen tuto jednu, ale jestli jsou i ostatní básně takovéto "netuctové", bude stát sbírka za přečtení ;-).
RÁNO VE STODŮLKÁCH
Mlha a mlha, šedivo.
A co bys chtěl, ty nádivo?
Slunce je strašně drzý,
svítí a oči slzí.
Mlha je lepší. Zahalí
kolkolem všechny výkaly,
obklopí sraba i hrdinu,
elitu jako spodinu.
Mlha je skvělý vynález!
Jak rád bych do ní často vlez!
Jenže to slunce posraný
většinou svítí jak zjednaný!