Žil jsem mezi Indiány přehled
André Cognat
Čtyřiadvacetiletý Francouz André Cognat (nar. 1938 v Pierre-Bénite), bohatý a úspěšný mladý muž se cítí unaven dosavadním způsobem své existence, přetechnizovanou civilizací, dobou, v níž žije. Rozhodne se vrátit k primitivnímu způsobu života. Odejde za indiánskými kmeny Francouzské Guayany, o nichž je dosud známo jen velice málo. Čekáte laciné příběhy zhýčkaného Evropana, který přišel okouzlit původní obyvatele na řekách Maroni, Ojapok, Jari či Itany? Nic takového v knížce není. Dobrodružství, za nímž André Cognat šel, dostalo zcela jinou tvář. Mladý Francouz nepřišel jako dobyvatel, ale jako přítel a domorodci si ho oblíbili. Žil jejich životem, naučil se jejich řeči, stal se jedním z nich. Indiáni ho přijali do rodiny. O tom André Cognat zasvěceně píše. O zvycích jednotlivých kmenů, o rituálech, jimž se sám podroboval. Byly to dva roky plné překvapujících dobrodružství. . .... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1971 , OlympiaOriginální název:
J´ai choisi d´être Indien, 1967
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žil jsem mezi Indiány. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Tahle knížka mě fakt zklamala. Chápu, že autor není zrovna spisovatel a přesto se pokusil nějak zachytit své putování mezi původními obyvateli amerického kontinentu, ale tak nezáživný, nudný, nezajímavý a těžce čitelný cestopis jsem snad ještě nečetl. O Indiánech a jejich životě se nedozvíte skoro nic, autor pořád jen někde pluje na loďce, chodí a nebo s Indiány chlastá. O kulturních zvycích, obyčejném životě a chodu vesnického života, tu toho fakt moc není. Kniha je rozdělena na tři části, první je naprosto o ničem, druhá poodhalí alespoň trochu a nejvíc se to rozjelo až v té třetí. Oceňuji autorovu chuť a schopnost odkrýt pokrytecké chování civilizovaných bělochů k Indiánům a přístup, jaký k nim mají křesťanští misionáři (těch pád odstavců, popisujících jak misionáři přišli za Indiány, zakázali jim spívat jejich písně, tančit jejich tance a k smrti je vyděsili tím, že pokud nebudou velebit křesťanského Boha tak všichni zemřou je fakt hustá - tohle fakt není o miluj ližního svého,ale buď s námi nebo zdechneš). Celkem promrhaná šance odhalit život indiánů počátkem druhé poloviny 20. století. Velká škoda. Ke knize se s největší pravděpodobností již nikdy nevrátím a asi ji nikomu nedoporučím.
První má dokumentární kniha v nejranějším dětství, kterou jsem koupil jaksi omylem a která se mě nakonec docela líbila, i když v té době jsem četl ještě pohádky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žil jsem mezi Indiány v seznamech
v Přečtených | 9x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 2x |
Knihu mi vlastně připomněl kham v diskuzi o knihách s indiánskou tématikou svou zmínkou o Levi-Straussovi. Jak se řekne Indián, myslím, že si většina (vlivem mayovek) vybaví severoamerické prérijní Indiány a na jejich jihoamerické soukmenovce trochu zapomínáme. Takže - četl jsem ji před více jak 40 lety a kdybych tvrdil, že si ji nějak extra pamatuji, tak bych bohapustě lhal. Přesto ale ve mně zanechala dojem celkem libý. Na rozdíl od kolegy eraserheada jsem ji totiž nečetl jako etnografickou publikaci, nečekal jsem od ní získání poznatků. Bral jsem ji jako autobiografii, jako knihu vzpomínek, jako popis běhu života v pralese. Bylo mi zřejmé, že autor nemá žádné umělecké ambice, že jen vypráví. A protože jsem v té době už věděl, že život je zpravidla dost stereotypní a nudný (pokud si jej nějakými excesy neoživíme), nemohla mne ta kniha nijak zklamat. Je otázkou, jestli by se mi líbila dnes, nehodlám to ale zkoušet a ponechám si ten příjemný pocit, který jsem z ní tenkrát měl.