Živ jsem byl! přehled

12.11.2012

Je nepochybně mnoho způsobů, jak číst čítanku. Mohu říci z vlastní zkušenosti, že se dá přečíst i naráz, a že se jedná o podivuhodný zážitek. Na své si přijde každý, ať už hledač podivuhodných lidských osudů, nebo ten, kdo touží být pobaven, vzdělán, dojat... Skvělý kaleidoskop, kde najdete co vás napadne, od textů zoologických po spiritistické, od knih kdysi mnoho populárních po texty napsané neznámo kým před 120 lety tužkou na odstřižek dopisního papíru. Kromě toho jsou tady krásné, přímo wernischovské texty (ačkoliv Ivan, navzdory své lásce k mystifikacím, v těchto čítankách nemystifikuje!) — Opice jsou chytré („ale lenochod je chytřejší“, chce se hned dodat), Loutčin hrobek...

Z poznámek editora: „Vybral jsem stovky a stovky textů, tentokrát převážně prozaických, přebíral je, přeskupoval, zkoušel, jak co k čemu pasuje, a žasnul, co z toho vycházelo. Bylo mi, jako bych sledoval živý rozhovor. Lidé, z nichž pouze někteří se spolu někdy mohli setkat, si povídali, doplňovali se, svářeli a překřikovali.

Opět jde o autory dnes již zapomenuté nebo opomíjené, či dokonce opovrhované, tedy takové, jakými by se „slušný“ literární historik měl snad zabývat pouze výjimečně.

Tak jako žádná z předešlých antologií ani tato by neměla podporovat zdání, že oficiální historie je ve skutečnosti spiknutí, které forsíruje jen své vlastní koně, že „jiná“, neoficiální literatura zasluhuje více světla a pomníků, protože vznikala především v dílnách zneuznaných géniů. Některé ze zářivých textů tohoto souboru byly napsány, když nebyl pánbůh doma, jiné by, nebýt zde pro ně příznivého kontextu, fungovaly přinejlepším jen jako pitominy pro zasmání.

Jak často připomínám — a snažím se dokázat i svým vlastním životem a dílem — poezie a pitomost se navzájem nevylučují.
Nic, co by se od této chvíle stalo nepostradatelným, jsem pro svět neobjevil. Historie se přepisovat nebude. Tím jsem si téměř jist. A docela jistý jsem si tím, že jsem vytáhl na světlo spoustu zajímavého čtení.“