Život mezi beznadějí a úspěchem přehled
Josef Koutecký
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33868/bmid_zivot-mezi-beznadeji-a-uspechem-y7A-33868.jpg
5
14
14
Jen málokomu se podařilo založit a institucionalizovat ve vlastní zemi nový, do té doby neexistující obor. Profesorovi Josefu Kouteckému se to v tehdejším Československu podařilo. Kniha je jednak jeho profesní biografií, jednak záznamem o historii české dětské onkologie. Prožít téměř půlstoletí mezi dětmi se zhoubnými nádory, zpočátku vesměs umírajícími, a mezi jejich nešťastnými rodiči, vyžadovalo nejen odvahu a odbornost, ale také mimořádnou vyrovnanost psychickou a emocionální.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Život mezi beznadějí a úspěchem. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Profesor Koutecký je velmi silnou a inspirativní osobností. A je potřeba si uvědomit, že nebýt tak tvrdohlavých, houževnatých a nadaných lidí, tak není naše medicína tam, kde je. Lidí, kteří svému záměru a vyššímu cíli obětují vše - a nechápou to jako oběť.
Kniha Život mezi beznadějí a úspěchem je osobní výpovědí autora o počátcích dětské onkologie v Československu, zároveň ale i o vlastním životě, který byl doslova podřízen boji. Boji za lepší podmínky, boji za lepší výsledky, boji za lepší kvalitu života léčených a vyléčených dětí. Ale i boji za povznesení ducha a rozšíření obzorů.
Zařadit ji pouze do škatulky "Paměti" by bylo ale příliš krátkozraké. Koutecký se dotýká spousty témat, přímo i nepřímo souvisejících s oborem, kterému zasvětil život. Mimo jiné věnuje bohatý počet stran psychologii svých, zprvu hojně umírajících, pacientů a jejich rodičů i sourozenců, což je opětovným důkazem jeho erudice a kvality jako lékaře. A nejen jako lékaře, ale i jako člověka. Komplexním chápáním onemocnění se navíc zdaleka nevyznačují všichni. Dále se dotýká velmi aktuálního tématu "alternativní medicíny" a jejích fatálních následků. Mnoho stran je věnováno ale i profesorovým zasloužilým kolegům a spolupracovníkům, zdravotním sestrám, jejichž práce je nenahraditelná a rodině, která při něm stála i v nejtěžších situacích. Prostor poskytl i zajímavým setkáním a zážitkům z odborných stáží.
Život mezi beznadějí a úspěchem je knihou, kterou by si zcela jistě měli přečíst studenti medicíny, a to všichni, a jistě i knihou, která trpělivým způsobem může rozšířit obzory ostatním "nelékařům." Nelze ji než doporučit.
Osobnost profesora Kouteckého mě naplňuje obrovským respektem a úctou. Díky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Život mezi beznadějí a úspěchem v seznamech
| v Přečtených | 20x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 14x |
| v Chystám se číst | 23x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2016 |  Osm múz mého života |
| 2006 | Zůstal jsem klukem |
| 2008 | Život mezi beznadějí a úspěchem |
| 2005 | Vodníček Buližníček |
| 2017 | Moje třetí láska |
Chcete si přečíst pořádný horor? Připadá vám Stephen King prvoplánový, Dean Koontz málo strašidelný a Clive Barker málo naturalistický? Tak sáhněte po dětské onkologii - je to opravdová hrůza, která vás budí ze spánku a při jejíž četbě vám vstávají vlasy na hlavě. Zejména pokud máte vlastní děti. Na druhou stranu, neexistuje zřejmě člověk povolanější, než je profesor Koutecký, který by tento obor medicíny dokázal čtenáři přiblížit lépe. Říká se, že příklady táhnou a je to pravda - v knize najdete nejen kapitoly o vzniku dětské onkologie v ČSR, její trnité cestě k úspěchům, ale také o medicínských základech onkologie, o dětských pacientech, jejich osudech a mnoho zajímavých informací o autorovi. Poznal jsem jej coby student osobně a byla to pro mne velká čest. Navzdory svému postavení (byl děkanem fakulty, profesorem, i přednostou kliniky v jedné osobě) se nad studenty nikdy nepovyšoval - naopak, v kontrastu s mnohými jinými učiteli byl vždy laskavý, empatický a přátelský. Když jsem mu například během semináře opravil dataprojektor, usmál se a řekl: "Děkuji, bude zohledněno u zkoušky!".
Nebylo - potil jsem se pod nepříjemným tlakem otázek ze strany jiného zkoušejícího. Profesor přitom nakoukl do učebny a účastně se zeptal: "Ty jsi ještě tady? Proč jsi nešel na zkoušku ke mně?". Jako bych si v tu chvíli mohl vybírat... Šťastlivci, kteří k panu profesorovi na zkoušku šli, pak vyprávěli, jak příjemný to byl rozhovor... Jen několik setkání, jen pár střípků v mozaice šestiletého studia - a přesto mi pan profesor nezmizel z paměti - naopak, s radostí si na něj vždy vzpomenu. Bylo mi ctí...