Život protopopa Avvakuma, ktorý sám napísal přehled
Avvakum Petrov
Život protopopa Avvakuma, napsaný v pustozerském vězení v letech 1672 — 1675, představuje velmi svérázný žánr: život světce, sepsaný jim samým, legendu a konfesi zároveň. Původně byl pojat jako passio, v němž člověk, vyvolený pro své mimořádné vlastnosti, nadaný jasnozřivostí, prorockými sny a silou léčit běsem posedlé, svádí zápas s ďáblem, je svědkem zázraků a divákem apokalyptických vizí v tradici apokryfní literatury. Patos náboženské legendy však na mnoha místech ustupuje důvěrnému a naléhavému tónu otřesného lidského svědectví, „knihy smolné" mučedníka za svatou věc, trýzněného poznáním světské marnosti i vědomím vlastní nicoty a hříšnosti. Nad chmurnou životní zkušenost, líčenou někdy s naturalistickými detaily a trpkým humorem, vzápětí Avvakuma pozdvihuje víra, že člověk je schopen umrtvit v sobě blud pomíjejícího světa a povznést se k čistému ideálu. Takto mysli a cítí výjimečný člověk svého věku v díle, které se stalo nejpozoruhodnější ruskou literární památkou 17. století.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1976 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Житие протопопа Аввакума, им самим написанное, 1675
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Život protopopa Avvakuma, ktorý sám napísal. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
"Bůh, kdekoliv chce, přemáhá řád přírody."
"Vždyť zlý duch není sedlák, nebojí se klacku."
"Nebojím se nikoho, jedině Krista se bojím."
Silná autobiografická výpověď ze které na člověka padne úzkost. Od začátku do konce sledujeme nesmírná muka, bolest, ponížení, bídu, hlad a surové bití.
Navzdory tomu všemu, zůstává v nitru Avvakuma zakořeněna neotřesitelná víra v Krista která mu dává sílu a vytrvalost.
Bolestivého pronásledování by byl Avvakum ušetřen, kdyby zavrhl staroobřadnictví a přijal reformu církve patriarchy Nikona. On však spolu s ostatními bratry zůstali zastánci staré víry a proto byli pronásledováni a mučeni jako kacíři.
Vypravování obsahuje i zázraky a další jevy vymykající se fyzikálním zákonům. Věřím, že se přesto jedná o vyprávění pravdivé. Je možné, že při takové míře utrpení už člověk neví co je realita a co sen.
,,Hynu odsouzen všemi lidmi. Domnívám se, že něco jsem, ale zatím jsem kal a hnůj, já zatracenec – prostě hovno. Odevšad smrdím, duší i tělem. Patřilo by mi žít se psy a s prasaty v chlívcích tam i oni smrdí jak má duše, hnusně páchnoucím smradem. Jenže svině a psi páchnou od přirozenosti, kdežto já páchnu od hříchu jako chcíplý pes, pohozený na městské ulici. Zaplať Bůh těm biskupům, co mě zakopali do země. Ať už smrdím sobě konaje zlé činy, ale jiných nepohoršuji. Ej, dobře tak!“
85%
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Život protopopa Avvakuma, ktorý sám napísal v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 2x |
S touto útlou knížkou jsem doslova zápasil. Tíživé čtení o neuvěřitelných životních osudech, utrpení, strastech i zázracích protopopa Avvakuma je dokladem nezlomné síly jeho víry v Boha, nepředstavitelné osobní pokory (z pohledu dnešního Evropana se jevící jako masochistické zavržení sebe a záliba v utrpení) před Bohem, ale zároveň radikální a militantní přesvědčenosti o vlastní pravdě o pravé formě pravoslavného náboženského života. Pozoruhodné dílo.