Životem na zelenou přehled
Matthew McConaughey
Nekonvenční memoáry držitele Oscara jsou plné šťavnatých historek, originálních postřehů a neotřelých návodů, jak v životě dosáhnout větší spokojenosti. Ze svého života jsem si odkroutil už padesát let, z toho jsem se dvaačtyřicet roků snažil odhalit jeho tajemství a posledních pětatřicet si formou deníků zapisoval každou nápovědu, která by mi tu hádanku pomohla rozlousknout. Zaznamenával jsem si své úspěchy i pády, radosti i stesky, věci, nad kterými jsem žasl, i ty, u nichž jsem se nahlas zasmál. Pětatřicet let poznávání, ukládání do paměti, zkoumání, shromažďování a zapisování všeho, co mě cestou dojalo nebo povzbudilo. Poznámek o tom, jak žít čestně. Jak nepodléhat stresu. Jak se bavit. Jak méně ubližovat druhým. Jak nechat méně ubližovat sobě. Jak se stát dobrým člověkem. Jak dosáhnout toho, po čem toužím. Jak v životě nacházet smysl. Jak být víc sám sebou. Teprve nedávno jsem sebral odvahu si deníky prolistovat. Objevil jsem příběhy, které jsem zažil, lekce, jež mi život uštědřil a na něž už jsem zapomněl, básničky, modlitby, rady, ujištění o tom, na čem záleží, a spoustu drobných samolepek. Našel jsem spolehlivé téma, přístup k životu, který mi přináší uspokojení, kdysi i dnes: Pokud víte, jak a kdy se vyrovnat s životními výzvami — jak se poprat s nevyhnutelností —, pak se můžete těšit dlouhodobému úspěchu, nebo jak já říkám, ‚chytnout zelenou‘. A tak jsem si koupil jednosměrnou jízdenku do samotky v poušti a sepsal knihu, jež právě držíte v rukou: album, dlouhohrající desku, příběh mého dosavadního života. Shromáždil jsem v ní padesát let mých postřehů a ponaučení, pocitů a poznatků, pochval i potup. Ctností, skutečností a krás brutálnosti. Toho, co mi kdy prošlo, při čem mě přistihli, i toho, když jsem zmokl, neboť jsem se snažil tančit mezi kapkami deště. Doufám, že vám tahle medicína nepřijde moc hořká, že bude jako pár aspirinů, a ne jako cesta rovnou do špitálu, že to bude raketa na Mars, ke které není třeba pilotní průkaz, že to bude kostel, do něhož vás pustí i bez křtu, a že vám za slzami vyčaruje úsměv. Tohle je milostný dopis. Věnovaný životu. Je to také průvodce, jak chytit co nejčastěji zelenou — a jak si uvědomit, že i oranžové a červené se jednou změní na zelenou. Hodně štěstí.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , Barecz & Conrad BooksOriginální název:
Greenlights, 2020
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Životem na zelenou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (45)
Kniha vypráví neobyčejný příběh obyčejného chlapce z Texasu. Matthew McConaughey se narodil jako třetí syn rodičům, kteří se dvakrát rozvedli a třikrát vzali. Chtěl být zprvu právníkem, od tohoto se ale odklonil a vydal se na hereckou dráhu, která se mu sakra podařila. Nakonec dosáhl i svého dalšího velkého cíle: být tátou. V podstatě zde kromě svých vzpomínek a historek radí, jak při své jízdě životem chytat co nejvíce zelenou. Sám autor knihu popisuje jako milostný dopis věnovaný životu. Matthew McConaughey je můj oblíbený herec (především ve filmu Interstellar a Obhájce) a díky této knize jsem se mohl dozvědět o jeho životě na zelenou.
Velmi inspirující kniha, vypsal jsem si několik myšlenek, které mě nejvíc oslovily. Určitě stojí za přečtení.
Související novinky (1)
Knižní novinky (26. týden)
27.06.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Životem na zelenou v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 247x |
ve Čtenářské výzvě | 27x |
v Doporučených | 21x |
v Mé knihovně | 94x |
v Chystám se číst | 172x |
v Chci si koupit | 82x |
v dalších seznamech | 7x |
Rád čtu životopisy úspěšných lidí, obzvlášť když z nich cítím pokoru a skromnost. U hollywoodských hvězd je ale vždycky trochu otázka, nakolik jsou v memoárech upřímní. V případě Matthewa McConaugheyho mám však pocit, že si na nic nehraje. Jeho filmy, hlavně ty vážnější role, mám rád. Líbí se mi, jak se postupně dokázal posunout od lehčích žánrů k hlubším, náročnějším postavám. Stejně originální je i jeho životopis. Nejsou to jen klasické vzpomínky na kariéru, jako spíše směs zážitků, zamyšlení a především motivačních keců, které bych za normálních okolností hejtil, ale tady mi nijak nevadily. Vlastně mi k němu tenhle macho motivační styl přímo sedí.