Živý, syn Bdícího. Příběh filosofa samouka přehled

27.11.2020

Čistě z komparativních důvodů jsem k překladu z roku 1957 přibrala i aktualizovanou verzi z roku 2011. A bez ohledu na výhrady, které k tomuto překladu můžu mít, jsou recenze této knihy bezmála nespravedlivé.

Snad že je na vině absence krásné předmluvy, která byla v původní knize, že si možná někteří čtenáři neuvědomí, že se jedná o STŘEDOVĚKÝ TRAKTÁT a že zatímco čtenář alespoň částečně vyspělý a nezávislý na rodičovském proviantu dokáže roztomilou nemotornost doby temna naznat "nadčasovým", protože docení co všechno a za jakých okolností se snažil autor sdělit (zde skutečně, skutečně chybí ta Hrbkova předmluva, protože bez znalosti geopolitcké, náboženské a filozofické situace se skutečně může příběh zdát naivní).

A ten donekonečna opakující se refrén robinsonády je otlučený jak stará panenka po babičce, to už shledávám silnější analogií příběh Tarzana, jehož vychovaly opice, a nakonec nejen z českých luhů a hájů i příběh Smolíčka Pacholíčka (nemáte-li gazelu, dejte tam jelena)..

Dosti však žertů. Pokud jste někdy v průběhu střední školy tuhle knihu vyfasovali do povinného čtení, vybodněte se na tuhle verzi, to nejdůležitější tam chybí.. je to pohádka jako z 1000 a 1 noci, a stejně jako z nich (nakonec ani sbírka 1000 a 1 noc nejsou pohádky pro děti, ať se o to PR překladatelé a společnost snažili dlouhá léta) nepřinese ponaučení, pokud nebudete znát kontext, v jakém vznikla.. sáhněte po verzi z 57. roku.. tahle knížka totiž není o "muslimování", to je kniha o SAMOSTATNÉM přemýšlení nad životem, o logické části myšlení, o tom, že byly doby, kdy lidé museli na deskripci a řešení situace přijít SAMI, bez použití Google.. je to pobídka ať má čtenář hlavu otevřenou, ne vždy se dá řešení najít na první dobrou... a varování, že někdy sice hlava otevřená můžete být, ale společenská situace kolem vás vám nevolí mít otevřenou i papulu.. a to je po těch 40+20 letech temna v naší zemi strašně důležité.. používat mozek a nebát se ptát a hledat řešení..

27.11.2020

Kniha, o jejíž znovu-přeložení do jazyka Českého se pokusili v roce 2011. Může být, že nový překlad je lépe stravitelný pro moderního pohodlného čtenáře, mě však dal tento překlad pana Hrbka více prostoru k myšlenkovým variacím.

Navíc je tento překlad z roku 1957 je doprovázen nesmírně podrobným a moudře zvoleným popisem geopolitického prostředí, ve kterém původní traktát vznikl.

Samozřejmě, že v dnešní době je téma Platónsko/Aristotelského poznávání světa kolem sebe výrazně narušeno a urychleno stupněm, ve kterém už se nachází současná věda a znalosti lidstva; moderní technologie, které nám dokáží zprostředkovat na pár ťuknutí odpověď překonávají rychlostí světla logické (i nelogické) úvahy nad smyslem života, vesmíru a vůbec (42, sic!). Přesto ale na mnohé otázky člověčí stále nedokáží zmíněné zdroje prozatím odpovědět, a i když osobně nevěřím, že odpovědí je organizované náboženství /tím méně kterékoliv z těch tří zásadně ovlivňujících tzv. západní kulturu/, a byvše člověkem věřícím v něco "nad tím vším" a stejnou měrou fanouškem sci-fi a fantasy a vědy samotné, s respektem přijímám stavbu příběhu (který vznikl ve středověku a v refrénu rozličné podoby se ozývá v literatuře dodnes) za jeden z dílků, z nichž mohu vybírat při svých životních rozhodnutích.