Zlaté časy přehled

30.11.2022

Václava Koptu znám z vysílání ČR Dvojky, kde také uvádí stejnojmenný pořad. Jakožto moderátora i herce si ho nesmírně vážím, mám ho ráda a ráda ho poslouchám. Je pro něj typický specifický způsob vyjadřování, který si zachoval i pro svou druhou knihu. Nebo se o to aspoň pokusil a naservíroval nám tak velmi lákavou a chutnou jednohubku, tak akorát ke kafi :-)
Zde zachycuje vybrané příhody a zážitky, které již jednou ve svém pořadu vylíčil. Určitě nebylo lehké jim dát knižní podobu a bohužel je znát, že jde o přepis mluveného projevu. Vypravěč, konkrétně pan Kopta, se totiž neubránil takovému "menšímu nešvaru" - velmi často se obrací k imaginárnímu publiku a opakuje jisté fráze, které mu tak slouží jako "opěrné berličky" pro další vyprávění. Mezi jeho nejoblíbenější patří např. výrazy: "Došlo k události..." a "Prosím, povšimněte si...", což občas působí poněkud nemotorně.
Jako moderátor nepochybně přímo exceluje, neboť dobře ví, jak pracovat s hlasem a pointou, čehož bravurně využívá při přednesu, ovšem jako spisovatel žel již lehce pokulhává - psaný projev je přeci jen o něco rozdílnější. I přesto je jeho knížka milá, příjemná a plná různých humorných a tragikomických příhod. Nedá se říci, že bych se nad nimi přímo řezala smíchy, neboť mnohých aktérů mi bylo spíše líto, ale i tak jsem se občas zasmála, a některé líčené zážitky mne skutečně pobavily /oprava stroje, bubínek/. Rozhodně jsem si však užívala jeho práci s jazykem.
Líbí se mi jeho přístup, jak chrání identitu osob a přátel, o nichž se v textech zmiňuje, přičemž sám se v nich vůči své osobě staví velmi kriticky, takže se prezentuje tak trochu jako věčný "smolař Mat a Pat v jednom". V knize převažují spíše historky z jeho života, kdy si vtipně utahuje nejen ze své nepraktičnosti a nešikovnosti. Zmiňuje i zážitky svých kolegů a přidává i jakési "ústně tradované legendy", které se v rodinách dědí z generace na generaci. Jeho texty jsou prostě takové... taktní, decentní a lidské, jeho cílem není nikoho urážet a rozhodně nejsou zacílené na kritiku jeho herecké konkurence :-) Kniha mne potěšila, zahřála na duši - a splnila svůj účel. Ráda si od něj přečtu i jeho první knihu /myslím, že určitě nevadí, že jsem začala tou druhou v pořadí/ a moc se těším na jeho další počiny.

"To, co následovalo, už tak romantické nebylo. Jak to jen důstojně a taktně vysvětlit? Víte, lidské tělo je neskutečně složité soukolí různých orgánů, které si žijí svým vlastním životem, a když už se jednou dají do pohybu, jenom těžko jim člověk může v tomto pohybu zabránit. Tady mám na mysli zejména zažívací ústrojí."
"Spokojeně si tam podřimovala a občas si něco žvatlala plynnou miminkovštinou."
"Začala obrovská čina, k dešti se přidaly kroupy, blesky, hromy, zkrátka něco strašného. Typické letní inferno. Setmělo se, bylo jak o půlnoci, okolo nás to práskalo jak u Verdunu a já totálně zpanikařil. Začal jsem hysterčit způsobem, který bych rozhodně neoznačil za důstojný."
"My muži totiž máme tu vzácnou schopnost, že pakliže se jednomu něco pokazí, okamžitě zaregistrují tento problém i jeho sousedi a přátelé a v tu ránu se začneme shlukovat a tvořit taková spejblovská uskupení, kdy jeden radí druhém a přidává vlastní zkušenost s dotyčným problémem. V podstatě tak vzniká kolektivní hysterie."
"Byla tam jak nastřelená vosa na bonbonu a nešli ji přehlédnout."