Zlatý vlk přehled
Bartłomiej Rychter
Děj románu se odehrává na sklonku devatenáctého století v polském Sanoku, poklidném haličském městečku, v němž vedle sebe žijí lidé různých národností a vyznání. Rakušané, Poláci, Židé a tajemní Rusíni vytvářejí pestrobarevný obraz tehdejší typické maloměstské společnosti v této části rakouského...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zlatý vlk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
Osvěžující thriller,mezi všemi těmi moderními thrillery,kdy
vraždy musí být co nejodpornější a hlavní postava troska.Děj se odehrává na konci devatenáctého století,a umně pracuje s tématy jako pověry, předsudky,rasismus,a nespokojenost tehdejších chudých obyvatel podřízených všudepřítomné mu Rakousko-Uhersku.Kniha nikam nespěchá a nechává děj postupně gradovat až do zajímavého finále, přičemž mi chvílemi připomínala Psa Baskervillskeho od A.C.Doyla,což je ale v tomto případě kompliment.
Po prologu jsem tušila, že to bude výborný příběh, protože žádný jiný mě nenadchl a nenavnadil tak, jako tady ten. Sice jsem se díky polským jménům trochu ztrácela v postavách, ale záhy jsem se zorientovala a mohu říct, že mě kniha moc bavila. Možná to bylo trochu strašidelné, ale napínavé rozhodně.
Související novinky (1)
Knižní novinky (25. 9. - 2. 10)
25.09.2013
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zlatý vlk v seznamech
v Přečtených | 84x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 6x |
v Mé knihovně | 47x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 2x |
Kulisy zapadlého koutu jihovýchodního Polska pod rakousko-uherskou správou na přelomu 19. století; maloměšťácká zaslepenost stran pověr a tmářství; vyšetřování brutálních vražd, které se odehrály za svitu čarovné luny - no, uznejte sami, tenhle román se člověku prostě musí líbit.
Přesto nemohu říct, že by mě Bartłomiej Rychter dostal do kolen. V první řadě chybí příběhu ústřední postava, která by určovala směr vyprávění a dávala mu švih. Takhle je to sice tajuplné čtení, ale víceméně nudné. Zápletka se vleče, jedno podezření střídá druhé, ale že by se něco dělalo pro odhalení pravdy, to zas ne. Vše se nakonec v závěru osvětlí v podstatě samospádem, když postižené postavy konečně přiznají barvu a děsivé události začnou dávat smysl, třebaže trochu komplikovaně. Podobně trpí i dusná atmosféra konfliktu různých kultur, které na relativně malém prostoru přežívají a svorně se nenávidí. To se přiznám, že i Balada pro banditu mi uhranula víc a to je, co se žánru týče, hodně velký krok stranou.