Žltá tapeta přehled
Charlotte Perkins Gilman
Žltá tapeta je tajným denníkom ženy, ktorá má predpísanú „liečbu pokojom“ v starom vidieckom sídle na pobreží. Milujúci manžel, ktorý je zároveň aj lekárom, neustála starostlivosť a ničnerobenie by za iných okolností možno pomáhali. Čo v prípade, ak hrdinka cíti presvedčenie, že dom skrýva hrozné tajomstvo, ktoré je pomôže odhaliť žltá tapeta v jej izbe.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno:Originální název:
The Yellow Wallpaper, 1892
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žltá tapeta. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
![morienhithwen morienhithwen](https://www.databazeknih.cz/img/users/26_/266406/m_morienhithwen-9JE.jpg?v=1550436639)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Během četby jsem si představovala, že dělám pěstí díru do zdi. Tisícletý vztek. (Anglicky.)
![Jass Jass](https://www.databazeknih.cz/img/users/40_/40812/jass-PF7.png?v=1541081501)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Když jsem povídku četla poprvé, nebyla jsem ji schopná zcela ocenit - četla jsem ji kvůli univerzitnímu kurzu “Short Story and Translation of Fiction in English” a z nějakého důvodu jsem ji plně nedocenila. Myslím, že to bylo tím, že jsem ještě tak plynně nečetla anglicky a dostala se k povídce až v metru na poslední chvíli (jako obvykle...). Zkrátka jsem ji nepochopila. Tentokrát ale musím říct, že je úžasná. Znovu jsem ji četla v angličtině, tak nemůžu mluvit za překlad, ale originální jazyk je skvostný a neskutečně bohatý. Kdyby Gilman napsala manuál k... obsluze sušičky tímhle stylem, tak bych ho přečetla od začátku do konce a ani bych nemrkla. V tomhle ohledu mi autorka trochu připomněla "Annu ze Zeleného domu" (překlad Anny ale není nic moc, takže pokud ji neznáte z originálu, tak nic...), ale kde je Montgomery konzervativní je Gimanová feministka a socialistka a její texty... ach, její texty jsou pohlazením na mojí ženské duši a zároveň obrazem kruté reality. (V tomhle ohledu je asi přesnější srovnání se Simone de Beauvoir, takže pokud pro ni máte slabost, tak rozhodně dejte Gilman šanci. Proti ní je tedy o trochu něžnější, řekla bych...)
"John laughs at me, of course, but one expects that in marriage."
Navíc celou knihu provází atmosféra gotické pochmurnosti a strašidelnosti (tady mě napadá srovnání s "Na Větrné Hůrce") a i když příběh není strašidelný strašidelný, běhá z něj mráz po zádech a číst ho těsně před spaním ode mě nebylo nejmoudřejší.
A taky nesmíme zapomenout na postavy. Neskutečně oceňuji, jak skutečné všechny jsou. Bylo by tak snadné udělat z některých jasné záporáky, ale nic takového Gilmanová neudělá. Manžela můžeme místy nesnášet pro jeho přezíravé a povýšené chování, nicméně je jasné, že má svoji manželku skutečně rád a chce pro ni to nejlepší. Pokud vystoupíme na moment z pohledu naši vypravěčka a na celou situaci se podíváme jeho očima, nutně s ním musíme soucítit - alespoň já ano...
"The color is repellant, almost revolting; a smouldering unclean yellow, strangely faded by the slow-turning sunlight.
It is a dull yet lurid orange in some places, a sickly sulphur tint in others. No wonder the children hated it! I should hate it myself if I had to live in this room long."
Fakt, že celý příběh nese silné autobiografické a dobové prvky je více než jen příjemným bonusem navrch. Je skutečně zvláštní, jak neznámá je tato skvělá autorka v Čechách...
(Právě čtu krátký výbor z jejích povídek a musím říct, že "Žlutá tapeta" rozhodně není jediná slušná věc, kterou napsala...)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žltá tapeta v seznamech
v Přečtených | 58x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 32x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Krátká novela, po které byste rozhodně měli sáhnout, pokud patříte mezi fanoušky feministické literatury. Příběh je napsán formou deníkových záznamů ženy, které byla diagnostikována duševní porucha, a na základě doporučení svého manžela (lékaře) je izolována v pokoji se žlutou tapetou a prakticky léčena klidem, který jí ale samozřejmě škodí ještě víc. Samotný text však není jen o psychických problémech, nýbrž také o boji s mentalitou tehdejší doby, která absolutně neakceptovala ženské pocity a potřeby.
Zajímavostí je, že se Gilman údajně při psaní inspirovala svým prvním manželem a také svým ošetřujícím lékařem, který se pokoušel léčit její poporodní deprese „klidovou léčbou“. Ideální adept do HPNP. Za mě jasných 5 hvězd!