Zpověď caru Mikuláši I. přehled
Michail Alexandrovič Bakunin
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/167148/bmid_zpoved-caru-mikulasi-i-N7M-167148.jpg
4
4
4
Nejznámější spis Bakunina, obsáhlá Zpověď M. A. Bakunina caru Mikuláši I., spis, v němž se vězeň zpovídá svému vězniteli. Poprvé byl tento dokument z roku 1851, po léta ukrytý v tajných carských archivech, zveřejněn až v sovětském Rusku roku 1921, a okamžitě vyvolal obrovské překvapení, spory, diskuse a úvahy.
Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1996 , Aurora (Praha)Originální název:
Ispoveď i Pis'mo Aleksandru II., 1921
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zpověď caru Mikuláši I.. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zpověď caru Mikuláši I. v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 6x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2015 |  Bůh a stát |
| 1926 | Zpověď caru Mikuláši I. |
| 1903 |  Výbor z díla Michaila Alexandroviče Bakunina |
| 1903 | Výbor ze spisů |
| 1903 | Vybrané stati |
Dva roky samovazby v Petropavlovské pevnosti by zkrotily každého, netřeba se proto divit, že se po nich i revolucionář Bakunin obrátil na cara s prosbou o zmírnění trestu a s kajícnou lítostí svých činů proti carskému režimu. Bakunin ve Zpovědi vzpomíná na svá revoluční léta a zabývá se především revolučním rokem 1848, ale i svou na koleně plánovanou revolucí v Čehách (1849), kterou chtěl spustit řetězec slovanských revolucí a vytvořit panslovanskou republiku, jež by stála na základech Byzance.
"Západní Evropa se někdy zdá horší, protože v ní každé zlo vyplave na povrch a máloco zůstane utajeno. Kdežto v Rusku pronikají všechny choroby hluboko do útrob společnosti, rozžírají její nejvnitřnější ústrojentsví. V Rusku je hlavní hybnou sílou strach a strach zabíjí veškerý život, všechen intelekt, každé šlechetné pohnutí mysli."
"Myslím, že v Rusku spíše než kde jinde bude třeba silné diktátorské vlády, která by usilovala hlavně a především o povznesení a osvětu lidových mas. Vlády, která by tiskla knihy svobodného obsahu, ale neposkytovala svobodu tisku, která by se obklopila lidmi stejného smýšlení, čerpala z jejich rad, opírala se o jejich dobrovolnou součinnost, ale nikým a ničím se nedala omezovat. (...) diktatura je v podstatě nucena cílit k tomu, aby samu sebe učinila co nejdříve zbytečnou."