Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici přehled
Theodore Roszak
Detailní rozbor několika myslitelů, kteří tehdejší mladistvou kontrakulturu ovlivnili nejsilněji – Herberta Marcuseho a Normana Browna, Allena Ginsberga a Paula Goodmana – ukazuje, jakým způsobem každý z nich zpochybňuje převládající vědecký pohled na svět a tím také podkopává základy technokracie. Následně obrací pozornost k „mýtu objektivního vědomí“ a tvrdí, že kultura, která potlačuje nebo degraduje vizionářskou zkušenost, se dopouští hříchu oslabování naší existence. Otázka stojící před námi totiž nezní „jak vědět?“ ale „jak žít?“. Nalezení odpovědi si žádá obnovu magického pohledu na svět, ze kterého vyrůstá lidská tvořivost i pospolitost. Roszakovi se tak s moudrým vhledem daří odhalovat hlubší smysl tehdejších studentských nepokojů, beatniků a hippies, psychedelického hnutí, rockové hudby, oživení okultismu a mysticismu, protestu proti americké válce ve Vietnamu i nevoli mladé generace stát se součástí bohaté technologické společnosti. V předmluvě z roku 1995 se Roszak krátce zamýšlí nad vývojem, jakým prošla kontrakultura od chvíle, kdy tento termín zavedl.... celý text
Literatura naučná Sociologie, společnost
Vydáno: 2016 , MalvernOriginální název:
The Making of a Counter Culture: Reflections on the Technocratic Society and Its Youthful Opposition
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Nejvíce zajímavé na této knize je její stálá aktuálnost, pojednávající o problémech tehdejší (ale vlastně i dnešní) doby, a to i přesto, že byla vydaná poprvé před 60 lety. Texty pojednávající o Marcusem, jako jednom z intelektuálních vůdců kontrakultury, mi přišly místy až moc akademické. Na druhou stranu úvahy o technokratické společnosti táhnoucí se celou knihou a Gestalt terapie Paula Goodmana byly podány úžasně srozumitelně. Doporučuji všem, kteří chtějí proniknout hlouběji do mentality 60. - 70. let a poznat jak myšlení kontrakultury prosáklo i do myšlení dnešní generace.
"Primárním smyslem lidské existence není vymýšlet způsoby jak vršit čím dál větší hromady vědomostí, ale objevovat různé způsoby jak žít podle nároků ušlechtilého jednání, upřímného společenství a radosti."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici v seznamech
v Přečtených | 15x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Kde končí pustina? : Politika a transcendence v postindustriální společnosti |
2016 | Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici |
Kniha mě nepřesvědčila, abych četl víc než úvod, závěr, medailonek.
Zpětně přemýšlím, proč ne. Už v medailonku autora člověka odradí přílišné používání zbytných cizích slov, ale to může být nevhodným překladem. V úvodu autor krouží tématu, definici, používá bezobsažné fráze, aby vlastně neřekl prakticky nic. V celé knize by bratři Behúnovi našli spoustu příkladů pro své texty.