Ztracené dioráma: Příběh unikátního československého exponátu na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939 přehled
Markéta Formanová , Zdeněk Kuchyňka
Na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939 chtěla mladá Československá republika demonstrovat své úspěchy na obchodním i kulturním poli. Počátek nacistické okupace v březnu 1939 tento záměr fatálně překazil. Díky úsilí nového amerického výstavního výboru se ale přesto podařilo československý pavilon otevřít a po celou dobu prodloužené výstavy jej provozovat jako memento okupovaného Československa. Jedním z exponátů, který měl ukázat výtvarnou úroveň československých umělců a zaujmout nejen dětské návštěvníky, bylo obrovské dioráma s námětem „Inaugurace George Washingtona 30. dubna 1789“. Původcem myšlenky byl generální komisař Československého výstavního výboru Hugo Vavrečka, financování zajistil továrník Jindřich Waldes a autory dioramatu byli Václav Fiala, Minka Podhájská, Václav Nejtek a Evžen Březinský. Téměř 9 metrů široké dioráma obsahovalo mimo realistického nábřeží v New Yorku i více než 200 loutek vytvořených podle dobových rytin. Dioráma mělo být po skončení výstavy věnováno městskému muzeu v New Yorku, ale v současné době netušíme, kam bylo skutečně umístěno. Předmětem našeho bádání bylo popsat příběh ojedinělého exponátu a zasadit jej do širšího rámce okolností československé účasti na Světové výstavě v New Yorku.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ztracené dioráma: Příběh unikátního československého exponátu na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ztracené dioráma: Příběh unikátního československého exponátu na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939 v seznamech
v Přečtených | 1x |
Česko-anglická publikace vypráví příběh budování československého pavilónu na Světové výstavě v New Yorku a výroby dioramatu inaugurace G. Washingtona v roce 1789, které bylo dlouhé 7 m a obsahovalo 240 figurek. Výrobu dioramatu zaplatil majitel továrny Koh-i-noor Jindřich Waldes (1876-1941) a po skončení výstavy ho měl darovat americkému lidu. Československý pavilón představoval v době okupace symbol naděje a svobody. Publikace obsahuje i medailonky tvůrců dioramatu malíře Václava Fialy, malířky a návrhářky hraček Minky Podhajské, sochařů Václava Nejtka a Evžena Březinského a generálního komisaře československého zastoupení na světové výstavě Jiřího J. Janečka.