Ztracené jaro přehled

27.04.2022

Klobouk dolů, že autor ve věku 22 let napsal k takovýto román. Popisuje nepochybně svoje vlastní zkušenosti s obdobím života od posledního ročníku gymnázia až do prvých let studia na vysoké škole. Začíná to typickými předmaturitními problémy (beletristicky opakovaně zpracovávanými, zde snad trochu vážněji). Následně divočejší užívání prvých měsíců samostatného života a pocitu svobody během studia na vysoké škole v oboru, který hlavního hrdinu baví. Postupně přijdou dosti závažné potíže, které mají i tragické následky jak na těch, kterých se to bezprostředně týká, tak na lidi v okolí. Toto ale aspoň některým mladým lidem mění jejich dosavadní hodnoty, zakládá jakési nové kořeny, z nichž se odrážejí do následného života. Jak, to již autor nepíše - je mu teprve 22 let a sám tom pro sebe do budoucna nemůže odhadovat. Každopádně je jasné, že hlavní postava na začátku a na konci knihy má diametrálně odlišné vlastnosti a odlišný žebříček hodnot. Doporučuji.