Ztracení lovci přehled
Joseph Alexander Altsheler
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267927/mid_ztraceni-lovci-267927.jpeg
4
19
19
Amerického spisovatele Josepha Alexandra Altshelera znají naši čtenáři jako autora dobrodružných románů Strážci pralesa, Poslední náčelník a Zlato Apačů. Také ve Ztracených lovcích píše Altsheler o statečných mužích, kteří bojovali s drsnou severoamerickou přírodou o holý život, o budoucnost svých rodin. Tento dramatický příběh je však též oslavou přátelství bílého chlapce Willyho Clarca s družinou Siouxů, vedených statečným Rokou. Willy projde tvrdou školou lesní divočiny a zůstane v paměti čtenáře jako symbol čestného, poctivého a odvážného průkopníka civilizace a pokroku. (anotace na přední straně přebalu sešitu, 3. vydání, rok 1989)... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1989 , Albatros (ČR)Originální název:
The Lost Hunters, 1918
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ztracení lovci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Další dobrodružná kniha od J. Altshellera. Vyprávění o statečném Vaditakovi, bílém chlapci, který se stal členem kmene Siouxů - Dakotů a spolu s devíti dalšími mladými indiánskými bojovníky byl vyslán na výpravu objevení nových lovišť kmene. Zažije proto mnohá dobrodružství a boje v divočině. Příběh by byl velmi dobrý, pouze mě trošku deptaly nesmysly, které spisovatel vložil do děje. Např. že vlk, medvěd, puma a další dravci jsou přátelé a spojí se proti člověku. Těžká utopie a blábol. Proto dávám jen čtyři hvězdy hodnocení za jinak výborný příběh, vhodný ale spíše pro děti. Howgh.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ztracení lovci v seznamech
| v Přečtených | 23x |
| v Knihotéce | 27x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1993 |  Poslední náčelník |
| 1971 |  Ztracení lovci |
| 1996 | Zlato Apačů |
| 1991 | Indiánské příběhy |
| 1993 | Stopaři přední stráže |
Indiánská odysea, během které na partu lovců postupně zaútočí snad všechno, co má zuby, drápy a dokonce křídla. Jen ti severoameričtí krtci nějak zaspali. Autor připisuje zvířatům ryze lidské vlastnosti, jako je lstivost, krutost a vychytralost. Nesmysl. Bajky mám sice rád, ale v trošku odlišném podání. Nejvíc mě pobavil kouzelný revolver za pasem hlavního hrdiny. Asi do poloviny románu Vaditaka tvrdohlavě používá luk a šípy, dokonce i na medvěda ohrožujícího jeho přítele. A najednou si na pistolku vzpomene při útoku kuguára. Následuje naprosto nepochopitelná pasáž, kdy Vaditaka stojí tváří v tvář hrozivému vůdci vlčí smečky, který mu zabraňuje vylézt ze skalnatého údolí. Než natáhne luk, vlk zaleze. Hrdina schová luk, popoleze a objeví se znovu vlk. Než našponuje luk, vlk je zase pryč. A tak pořád dokola, až chudák musí slézt zpět do údolí, protože zákeřná bestie ho přes okraj nepustí. Oč jednodušší by bylo udělat prásk, že? No nic. Jde o román pro mládež, plný dobrodružství, napínavých scén a místy i humoru, který však víceméně zapadá do schematické rovnice brakových westernů.