Ztracený deník sovětské školačky 1932-1937 přehled

29.04.2017

Je to v první řadě deník (na začátku) třináctileté holky, takže je plný stesků na to, jak není dost hezká, dost talentovaná, dost zajímavá, jak jí nikdo nerozumí a jak by bylo nejlepší se rovnou zabít. Kamarádky jsou napřed moc dětské, aby ji chápaly, ale o dva roky později nedokáže klidně hledět na to, jak ji převyšují. Stýská si, že nic neumí, nemá k ničemu vlohy, ale jen tak sní a neví co chce - sedne si třeba ke klavíru a neuměle a hlavně s nechutí si něco brnká. Pak si ale začne představovat, že jednoho blízkého dne začne překrásně hrát nebo kreslit. Nebaví ji učit se a chodit do školy, občas si dá závazek, že se začne víc učit, ale vydrží to jen pár dní. Odůvodní si to třeba tím, že snaží se jen přisluhovači režimu. Současně ale píše o tom, že bude vždycky mířit výš než ostatní a až té výšky dosáhne, bude osamělá, takže tráví čas přemýšlením, jestli se má svých "plánů" vzdát nebo ne. Požadavky rodičů, aby pomáhala s úklidem apod. považuje za pokořující a nepochopitelné, protože jí je každá minuta drahá. Na rozdíl od rodičů totiž celý den pátrá po něčem novém, užitečném a přemýšlí o životě. Dost také řeší kluky.... prostě normální teenager. Zabývá se sice hlavně sama sebou, ale občas se v zápisech objeví i poznámky o vnějším světě - fungování školy, donášení, otec napřed se zákazem pobytu v Moskvě, pak zavřený... ale jsou to jen okrajové náznaky, člověk si to musí spíš domyslet. Co dělá deník zajímavým a cenným, jsou podtržené pasáže, které podle vyšetřovatelů NKVD svědčí o kontrarevolučních názorech. U některých si říkáte, proč? Není v nich nic politického. Pak mi ale došlo, že socialistický člověk je optimistický a šťastný, jestliže tedy Nina plna deprese píše, že život je prázdný a hloupý žert, je jasné, že je opakem zapálené revolucionářky.
Musím ale říct, že deník Rachmanovové: http://www.databazeknih.cz/knihy/studenti-laska-ceka-a-smrt-89921 mě zaujal víc. Možná proto, že byla o několik let starší a víc si všímala věcí okolo.