Zvonokosy přehled
Gabriel Chevallier
Skandální kronika malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais nepotřebuje doporučení. Stavba obecního záchodku, která rozeštvala celé Zvonokosy na dva nesmiřitelné tábory – Záchodobijce a Záchodomilce – se stala autorovi záminkou k nepřekonatelně šťavnaté groteskní karikatuře, v níž se s vtipem a šarmem vypořádává s francouzskými veřejnými poměry po první světové válce. Košilaté a rozpustilé Zvonokosy u nás zdomácněly díky mistrnému překladu Jaroslava Zaorálka, jehož lehkost a rozverná hravost vytvářejí dojem, že mezi čtenáři a autorem originálu není prostředníka. Edice Klub čtenářů, svazek 465.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zvonokosy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (73)
"Jenže pozemšťané jsou tvorové podivní, když mají všechno, čeho je třeba ke štěstí-slunce, dobré víno, hezké ženy, tolik, že by mohli i rozdávat, a habaděj času na potěchu s tím vším-nedovedou se ubránit a všechno si to zkazí svými lidskými pitomostmi!"
Veselá groteska o postavičkách tvořících duši jihofrancouzského městečka v oblasti Beaujolais. Škoda jen, že díky překladu z Chevallierova románu zcela zmizela Francie, a to i díky zčeštěným jménům i geografickým názvům nahrazeným pomyslnými českými. Co naopak čtení výrazně osvěžuje je košilatost, nevázaná zábava zvonokosských obyvatel a mistrně a vtipně popsané hrátky místních mužů a žen.
"Kdyby Jarmila Macarátová nebyla bývala tak smyslná, Cadrnoha tak podnikavý, Bohdan tak nedůtklivý, Pořízek tak přelétavý a Čubíčka tak nenávistná, možná, že svět by dnes vypadal jinak..."
Příběh o banální historii okresního formátu - boji o veřejný pisoár před kostelem na francouzském venkově s konsekvencemi na celostátní politické scéně Třetí francouzské republiky obsahuje vzhledem k tématu překvapivě propracovanou charakterisitku desítek postav, jejich dobře vykreslenou motivaci a podrobný popis prostředí. Humor je dávkován poskrovnu, ale zase ve své jednodušší lascivní formě. Lýtka se zapalují, ňadra dmou a klíny vlhnou. Takové šovinistické až mysogynní narážky už dnes v literatuře člověk nenajde a ať si jsou, ale nechybí mi. Kladné postavy neexistují, každý je buď opilec, slaboch, hňup, pokrytec nebo nevěrnice, počestnost je pouze znouzectností kdysi hýřivých stařen, nebo škaredých nežádaných panen.
V kontextu voleb zaujala postava generála Flanela, naprostého blba, jehož prapředek utíral Ludvíku XIV. řiť se slovy, že Flanel je vždy hebký. Zajímavé, že jsem odkaz na Zvonokosy před volbami neslyšel, ale to je asi dobře.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Zfilmováno
Zvonokosy (2002)
Kniha Zvonokosy v seznamech
v Právě čtených | 10x |
v Přečtených | 592x |
ve Čtenářské výzvě | 45x |
v Doporučených | 33x |
v Knihotéce | 377x |
v Chystám se číst | 144x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
1981 | Zvonokosy |
1969 | Zvonokosy II. - Babylón |
1969 | Zvonokosy III. - Lázně |
1988 | Mlhobřehy |
1992 | Zvonokosy / Babylón / Lázně |
kongeniálny preklad do slovenčiny, za ktorým ten český stále iba pokrivkáva. za všetko stačí spomenúť starú dievku Kunikundu Fiťfiriťovú. prostě Eulálie Čubíková nemá tu šťávu.
a že sme to čítali ako pamflet na dobu, v ktorej nás nútili žiť – aspoň sme prežili a väčšina bez ujmy na zdraví:)