Knih na téma 3. generace žen jedné rodiny a jejich cesta životem již byla napsána celá řada. Ano, vždy je to téma silné a vždy je to téma smutné. Jakoby život stále zkoušel co rodinné vztahy vydrží a jak moc jsme schopni bojovat s nepřízní osudu.
Zřejmě by příběh šťastných a naplněných ženských osudů nebyl zdaleka ani tak čtivý ani tak uvěřitelný.
Ludmila, Amálie a Věra.
Babička, jež prožívá svou lásku v nelehkých 50. letech, v době, kdy vesnice žije násilnou kolektivizací, která se plíží i k jejich statku na okraji vsi. Od malička introvertní a ne příliš oblíbená, na studia nadaná dívka toužící po velkém světě, který pro ni představují studia v Praze. Štěstí, které prožívá s příchodem přijímacího dopisu, jež nemá dlouhého trvání.
Dcera Amy, která žije na stejném místě v sedmdesátých letech v komunitě svých vrstevníků, dětí batolících se okolo, koncertů pořádaných ve stodole za statkem a obecně uvolněné atmosféře. Do této idyly ovšem zasáhne její matka, která již léta nevychází ze svého bytu, kam se přestěhovala.
Poslední linkou je osud vnučky Věrky, která již v kulisách současnosti a lockdownu v době pandemie odkrývá rodinná tajemství, kterým z důvodu nekomunikace členek rodiny vůbec nerozumí.
Co všechno se na sklonku příběhu vyřeší a odtajní a které křivdy a pravdy zůstanou navždy ukryté ve svých skrýších ?
Knihu jsem zhltla za pár večerů, knihu jsem otevřela v pravý čas a ve správné náladě. Vřele doporučuji
Samotářky
Barbora Šťastná
Minulost naší rodiny nás ovlivňuje, i když ji neznáme Ludmila, Amálie, Věra. Tři ženy, které kromě samotářství spojuje i rodinné tajemství, z něhož zná každá jenom střípek. Nejmladší Věra se snaží hádanku rozluštit: Proč její bab... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
ELIKALLY také napsal
4 lidé, 4 stopy v duši
Já si to všechno pamatuju taky
Ženy o sobě, sobě
Jak si (ne)nabít hubu
Jiří Březina se vrací s Tomášem Volfem