A takový to mělo potenciál!

recenze

Celaena Sardothien. Jméno, které zná snad celý svět. Nejobávanější vraždkyně světa. Nebo alespoň přesně tak tomu bývalo. Dnes z Celaeny nikdo strach mít nemusí, protože všichni vědí, že je zavřená v pracovních dolech v Endovieru. Ve kterých málo kdo přežije delší dobu. Celaena se ale stále drží, už rok. Přesto nemůže odmítnout nabídku korunního prince, aby ho zastupoval v turnaji, kde se proti sobě utká dvacet čtyři šampionů, zločinců, o místo králova zabijáka a po několika letech dokonce svobodu. A ačkoliv nenávist ke králi a jeho činům je obrovská, čtyři roky v jeho službách jsou pro osmnáctiletou dívku poměrně malá cena v porovnání se svobodou po celý zbytek života.

A tak Celaena získává novou identitu a jedinečnou šanci. Cesta k cíli ale nebude jednoduchá. Nejde jen o to, vypořádat se se svými protivníky. Netrvá to dlouho a jeden z jejích soupeřů je nalezen zavražděný velmi krutým způsobem. A brzy následují i další.

Nevypsaná. To je to nejvýstižnější slovo, kterým bych popsala Sarah J. Maas a to, jak je kniha napsána. Ačkoliv to není žádná tragédie a čte se to docela bez problému, poměrně často to prostě působí více či méně uměle a amatérsky. Ať už jde o nepřirozené dialogy anebo jednotlivé věty. A takové popisy byly kategorií sami pro sebe – upřímně jsem měla až moc často pocit, že se ztrácím a úplně nepobírám to, co se autorka snažila vystihnout. Ale to se dá pochopit – pokud se nepletu, je to její první kniha a dá se očekávat, že s dalšími díly se vypíše a vyvine.

Překulila se na bok, aby ulevila zádům pod vrstvou obvazů a látky, přejela dlaní po matraci a zamrkala - bylo nezvyklé moci se takto volně pohybovat. Než vlezla do lázně, Chaol jí sundal pouta. Cítila všechno - dozvuk klíče otáčejícího se v zámku pout i zařinčení, když se okovy uvolnily a spadly na zem. Stále však na kůži vnímala přízračný řetěz. S očima upřenýma na strop otáčela rozbolavělými pálícími klouby a spokojeně si povzdechla.

Autorka očividně nebyla moc zběhlá ani v tvoření charakterů a právě na Celaeně se to jasně projevuje. Mám dojem, že je to právě hlavní hrdinka, co tuhle knihu strhává o několik úrovní dolu a místo toho, aby byla kniha považována za kvalitní fantasy, je z ní spíš průměrná young adult kniha s fantasy prvky.

Představte si kýčodiní hlavní hrdinku – zabijáka v knize pro dospívající a vyjde vám Caleana. Zprvu se Sarah ještě snažila dát najevo, že je to ten zabiják – myšlenky na krev a vraždy se objevovaly, jenže byly tak nepřirozené, vyumělkované a až násilně nastrčené, že snad bylo lepší, když zmizely úplně a projevila se ta osoba pod slupkou vraha. Aneb usměvavá, zábavná, zvířata, knihy a hudbu milující dívka se srdcem na pravém místě a blablabla. Vždyť to určitě sami znáte.

Ani ostatní charaktery to moc bohužel moc nezachraňovaly. Jsou totiž zhruba takové, jaké je očekáváte. Hlavně naše ústřední mužská dvojice byla typicky neodolatelná. Jeden svým zábavným a přátelským vystupováním, druhý zase svou odtažitostí a tajuplností.

„Mám hudbu ráda," odpověděla váhavě, „protože když ji slyším… ztrácím se v sobě, jestli to dává smysl. Náhle jsem současně očištěná a naplněná a cítím, jak kolem mě víří celá země. Když hraji, tak… aspoň pro jednou nic neničím, ale tvořím."

Když už jsme u těch ohraných témat, musím uznat, že jsem byla mírně překvapena, když jsem zjistila, že je to vlastně fantasy se vším všudy, včetně magie a víl. Nějak jsem měla za to, že tyhle věci tam místo mít nebudou. Což o to, samy o sobě by tyhle věci mohly být příjemným zpestřením, ale na rovinu – vážně mě otrávily narážky, že hlavní hrdinka s tím kouzelným světem bude mít zřejmě cosi dočinění, jak se nejspíš dozvíme v dalších dílech.

Dost možná se vám občas stane, že budete mít dojem, že knihu píše nějaká puberťačka s romantickou duší a tak staví milostné vztahy téměř na první místo. Ono jasně, že se ta romantická zápletka očekávala, ale nemohla jsem se zbavit dojmu, že s přibývajícími stranami ji autorka čím dál více přesouvá do popředí. Zprvu se zdálo, že zůstane jen na pozadí, ale eljhle – za chvíli jsme mohli občas číst i, dle mého až zbytečné, části kapitol, které se zaměřovaly především na Kaltain, dívku, jež prahla po princi a jeho koruně.

Ale abych knize jen nekřivdila, příběh sám o sobě je to jinak celkem dobrý. Věci, které jsou průsvitné, jak čiré sklo střídají záhady, které tak úplně jasné nejsou a dočkáme se i nějakého toho napětí. Navíc, jak už jsem řekla, nečetlo se to vysloveně špatně. Stojím si ale za tím, že to mělo navíc. Dovedu si to představit jako skutečně prestižní fantasy, jenže tohle to prostě není. Tohle je průměrná young adult kniha, která zaujme především dospívající dívky, neboť kombinuje dobrodružství, napětí, souboje s láskou, intrikami, dojemnými životními příběhy a neodolatelnými hlavní hrdiny. Já si z toho teda na zadek nesedla a nepociťuju žádnou touhu po dalších dílech, ale byla to fajn kniha. Je plno lepších, ale to z ní nedělá nic špatného. Tři hvězdičky.

Deny-el-Infian.blogspot.cz

V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaena je od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a ... více

Komentáře (0)