Pozoruhodná výpověď jedné slečny o životních strastech, které ve svém ještě dětském a dospívajícím věku musela podstoupit.
Když máte málo, dokáže vás potěšit i nejmenší maličkost. - citace z knihy, str. 23 -
V kostce se dá příběh Yeonmi Park, která společně se svou matkou prchá ze Severní Koreje, shrnou do pár odstavců, avšak hrůznost poměrů panujících v KLDR prosakují na povrch s každou přečtenou větou. Ve svých třinácti letech překročila Yeonmi hranice s Čínou. Byla plná naděje v lepší budoucnost. Realita však změnila celý její dosavadní pohled na svět...
Opouští milovanou vlast, kde by je však čekala pouze smrt. Smrt z vyhladovění, z nemoci nebo kvůli nelidským podmínkám v pracovních a nápravných táborech určené pro neposlušné občany, kde vězeň přestává být lidskou bytostí. Severní Korea je země, kde tvrdá práce přináší zase jen tvrdou práci a neustálý boj o život.
Lásku Yeonmi znala jen jedinou tu, kterou nařizuje vláda bezbřehé uctívání dynastie Kimů. Režim zakazuje snad vše, co nám, v civilizovaném světě, přijde zcela samozřejmé filmy, videa, rozhlas, internet. K čemu to, vždyť i elektřina byla naprostou vzácností. Povoleny jsou pouze ideové knihy plné propagandy a jeden jediný televizní program, který však nepřináší absolutně žádné informace mimo KLDR. Neexistuje zde něco jako soukromý majetek a pracovní místa jsou rozdělována dle kast. Doslova vše je v rukou státu. O tom, jak hrozně nebezpečné je říkat to, co si člověk doopravdy myslí nebo jen pokládat nesprávné otázky, nemusí být ani řeč!
I když si myslíš, že jsi sama, ptáci a myši slyší, co šeptáš. - citace z knihy, str. 29 -
Jak to v Severní Koreji opravdu chodí, o tom mohou podat svědectví pouze lidé, kteří odtamtud uprchli. Yeonmi nás seznamuje s rodinnou historií, která je vsazena do dějin samotné země. Vyprávění je příšerné, chvílemi se vám naježí chlupy po celém těle z té obrovské nespravedlnosti, která se děje nebohým obyvatelům této diktátorské země. Je to však i výpověď toho, jak se k uprchlíkům staví sousední státy. Velmi oceňuji i otevřenost zpovědi ve věci obchodování s bílým masem při pašování žen do Číny. Děkuji autorce, že se rozhodla napsat o svých zážitcích a životních zkušenostech, protože naše společnost má stále jen malé povědomí o tom, jak to v této diktatuře doopravdy chodí.
Nikdy nebudeme schopni pochopit, jak mohou být obyvatele ze srdce oddáni režimu, který ovládá celý jejich život, veškeré konání je podřízeno vůli státu, protože jednoduše neví, že by to tak být nemělo. Když se v tom narodí, vidí, že i rodiče a prarodiče jsou režimu nakloněni a nemají se, jak dozvědět o lepším světě. Ale podobných knih je potřeba. Abychom si uvědomili... Abychom otevřeli oči...
Doporučuji všem, kteří se zajímají o politická témata a taky všem těm, co si neustále stěžují, jak těžké to v životě mají... Vězte, může být hůř.
Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje
Yeonmi Park
„Poté, co jsem uprchla ze Severní Koreje, jsem s překvapení zjistila, že pestré květy a zelené jarní výhonky jsou v jiných částech světa symbolem života a obrody. V Severní Koreji je jaro časem smrti. V této roční době už nezbývaj... více
