Ahoj krásko.

recenze

Ahoj krásko (2024) 5 z 5 / bajub
Ahoj krásko

Ježiš, tohle mě bavilo! Ano, přiznávám, že zpočátku jsem ke knize přistupovala poměrně skepticky - čekala jsem takovou tu klišoidní romantiku, ale pak jste mě jeden po druhém začali nahlodávat a já podlehla (k čemuž samozřejmě přispěla i nádherná obálka - jo, až takhle povrchní umím být).

Ovšem dostalo se mi úplně něčeho jiného - příběh jedné obyčejné rodiny, v níž vládne upjatá matka, která má po boku bohémského otce. Společně vychovávají čtyři dcery, jejichž životy jsou natolik provázané, že si jedna bez druhé neumí svůj život představit. Tedy až do chvíle, než se objeví William, chlapec z citově chladné rodiny.

Kniha je plná komplikovaných vztahů, lásky, bolesti, smutku, melancholie, ale i naděje.

Příběh plyne spíše pomaleji, autorka vypráví poměrně jednoduše, ale čtivě, a i když se vlastně nejedná o nic akčního, Kráska si mě získala a já se nemohla dočkat každé volné chvíle, kdy se k ní budu moct vrátit. A ano, Bára, stará plačka, si samozřejmě i pobrečela.

Milá Krásko, ještě jednou se ti moc omlouvám za své předsudky a děkuji ti za krásný příběh - přesně takhle by podle mě totiž vztahovky měly vypadat.


Ahoj krásko Ahoj krásko Ann Napolitano

Rodinná sága ze současného Chicaga, v mnohém odkazující na legendární román Malé ženy. William Waters vyrůstal v rodině zasažené tragédií, bez lásky a zájmu rodičů. Když v prvním ročníku na univerzitě potká energickou a ambiciózn... více


Komentáře (0)

Přidat komentář