Balaclava

recenze

Trosky (2017) / knihamouder

Jak výstižný má kniha název. Trosky. Dalo by se říct, že popisuje zchátralý dům, kde vše začalo, ale i majitele nemovitosti. Trosku, na které se podepsalo stáří a v neposlední řadě nadměrné užívání alkoholu.

Autorka Ann Granger nám představuje příběh starého muže Montyho Bickerstaffa. Jediná radost v Montyho životě je pití whisky. Žije v polorozpadlém sídle Bickerstaffů a díky pohybovým problémům využívá jen přízemí domu. Hygiena mu nic neříká, oblečení má sešlé a špinavé. Je mu jedno, co si o něm lidé myslí. Pravidelně opouští svůj zanedbaný dům, aby doplnil zásobu lahodného ohnivého nápoje.
Jednoho dne po návratu z nákupu objeví Monty na pohovce ve svém domě spícího muže. Jaké nemilé překvapení čeká Montyho, když zjistí, že mužův spánek je věčný.

Mrtvola v Montyho domě odstartuje mnoho nepříjemných situací. Rozeběhne se velké policejní pátrání, Monty musí změnit své dosavadní bydlení, odkrývá se řada rodinných záhad a sousedských tajemství.
Policejní vyšetřovatelé Jess, Carter a Morten mají plné ruce práce.

“Když se řekne tajemství, neznamená to jednoduše, že ho nikomu neprozradíte. Znamená to, že vůbec netušíte, jestli jste jediní, kdo ho zná, nebo jestli někdo jiný chová v srdci to samé tajemství, aby nakonec vyšlo najevo úplně jiným způsobem. Jestli je tomu tak, pak to vlastně žádné tajemství není, je to jen zoufalá ironie.“

Líčení příběhu je poklidné, čtenáři se postupně odkrývají střípky minulosti. Zpočátku to vypadá, že jde jen o vložené vyprávění, ale v jednom okamžiku se střípky spojí k sobě a čtenář má před sebou slepenou misku poznání. K tomu se přidají výsledky ze samotného vyšetřování, pitvy a výpovědi a máme vítěze. Nenajdete zde žádné akční scény, střílečky, ani krveprolití, přesto na vás čeká spousta překvapujících odhalení.

Monty se mi na začátku příběhu moc líbil. Je to chlápek, co rád pije a vůbec o sebe nedbá. Vypadá jako houmlesák bez domova a je mu vše jedno. I když jde o násosku, stále mu to dobře myslí. Počáteční scénka z obchodu mě velmi bavila. Monty své okolí dráždil a bavil se reakcí lidí na jeho samotného. Mrzelo mě, že se jeho role odsunula do pozadí ve chvíli, kdy musel odejít ze svého domu kvůli nálezu mrtvoly. Děj by byl jistě více oživený, kdyby se Montyho chování neslo v podobném duchu celým vyprávěním.

Vyšetřování spočívalo hlavně ve výsleších podezřelých a okolí. Dlouho jsem v hledáčku neměla nikoho, koho bych mohla považovat za vraha.
V postavách jsem měla od začátku jasno, tentokrát jsem se neztrácela ve jménech, ani v tom, kdo ke komu patří. Jak už to v podobných detektivkách bývá, nechybí nevěra, hříchy předků, ani hon za penězi.
Policisté nebyli ničím mimořádní, nechyběla jim však přátelskost a týmová práce.

Styl psaní je velmi barvitý, nicméně mi některé rozhovory lezly na nervy, nepřišly mi zcela přirozené.
Obálka zachycuje vydařenou scenérii krásných anglických domků s podmračenou oblohou.
Při kontrole textu uniklo pár chybek, které lehce kazí čtenářský dojem z díla.

Kniha se bude líbit těm, co mají rádi klasické anglické detektivky.

Když jednoho dne objeví starý Monty Bickerstaffe mrtvolu muže na pohovce v salonku svého rozpadajícího se starobylého sídla v regionu Cotswold, netuší, že to není jediná „nepříjemnost“, která mu zasáhne do života. více

Komentáře (0)