Básnický skvost

recenze

Odlévání do ztraceného vosku (1984) / Joseef

Intimita. Krása přírody, existence a bytí. Oslava zdánlivých obyčejností. To vše najdeme ve sbírce básní s názvem Odlévání do ztraceného vosku od Jana Skácela; ve sbírce, pro niž nemohl být zvolen lepší název.
Jan Skácel (* 7.2.1922 - † 7.11.1989) zažil během svého bytí na naší matičce Zemi například období druhé světové války a následně dobu myšlenkového světa komunismu. Zemřel krátce před „sametem“, takže v naší postrevoluční době už žádné dílo bohužel vytvořit nemohl.
Přesto jeho básnická tvorba není politická, nýbrž nadčasová. Básně k nám srozumitelně promlouvají i nyní.
Kniha je citlivě obohacena fotografiemi. Například obrázek motýla působí umělecky a snímky dodávají celé sbírce ten správný nádech.
Básně jsou inspirovány nám blízkým prostředím. Studánka,
sýkorky, jaro, podzim … tak prosté a přitom tak krásné …
Z básní cítím melancholii, naději i radost. Skácel dává průchod emocím. Básničky nejsou dlouhé, ale mají velké poselství a volný prostor pod nimi mě inspiruje k zamyšlení se nad tím, co nám Skácel chtěl říci.
Vybrat báseň, která mě nejvíce oslovila, bylo nesnadné, ale přesto se mi to podařilo a dovolím si ji citovat:
Kdo se vejde na housle
Neboj se ničeho se neboj
a třeba bylo nejvíc zle
vždycky se najde někde člověk
který se vejde na housle
A na světě jsou krásní dnové
a bývají i dnové zlí
nakonec všichni vejdeme se
do hrobu jako do houslí
Housličky housle o dvou strunách
takové jak je z dětství známe
s kobylkou luční s petrklíčem
malinko málo polámané
Je mi jen líto, že se pan Skácel nedočkal patřičného uznání u nás během svého života. Byl oficiálně oceněn až po smrti, v roce 1992 Zlatou plaketou za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje a roku 2002 se stal in memoriam čestným občanem Brna.
Jak se říká, troška poezie nikoho nezabije. Kdo miluje naši mateřštinu jako já, ten si přijde u pana Skácela na své. Poezie je jemnost a jemnost je třeba vrátit do života. Patří totiž k humanitě, opravdovému člověčenství a toho jsem u Skácela k mé radosti našel vrchovatě.
Nezbývá než poděkovat nakladatelství MOBA za tento básnický skvost.