Bez cenzury

recenze

Mléko a med (2017) / PokiCz

Jedna krátká kniha, obrovské myšlenky a více než milión prodaných kopií. Prvotina kanadské spisovatelky Rupi Kaur se trefila do své doby a sklízí celosvětové úspěchy. Témata jako femisnismus, znásilnění, zneužívání a sex už nejsou tabu a nikdo by se o nich neměl bát mluvit. Stejně jako Rupi Kaur ve svém díle Mléko a med.

Věřím, že Mléko a med není knihou, která osloví každého, ale rozhodně stojí za pokus. Sbírka je rozdělena do čtyř částí - zraňovaná, milující, opouštěná a odpouštějící. Básně na sebe většinou navazují, občas je nějaká doplňující, která sice k tématu patří, ale souvislost s textem předchozí je pouze okrajová.

Básně se čtou skvěle. Na první pohled si člověk všimne buďto zvláštní stylizace textu nebo chybějící interpunkce. Na čárky a velká písmena můžete tedy zapomenout. Všechno to na první pohled působí tak jednoduše a přitom není. Mezi básněmi se navíc vyskytovaly doplňující ilustrace od samotné autorky.

Od některých lidí jsem zaslechla, že by poezii dle vzoru Rupi Kaur mohl psát každý. Můj názor je ovšem naprosto opačný. Je to umění a může zůstat dlouho nepochopeno. Vystihnout myšlenku na čtyřech řádcích, deseti slovy, není jednoduché a pokud chce někdo tvrdit opak, ať to dokáže. Rupi Kaur je opravdová autorka, která si nezaslouží pohrdání, ale respekt. V díle se odráží střípky jejích zkušeností a pokud se do knihy čtenář ponoří, pocítí to.

Po emocionální stránce mě básně chytily okamžitě. Hned po pár stranách mě začala chytat úzkost a ta u mě zůstala během celé první části. Následně pokračovala vášeň, zoufalství a nakonec to celé završila hrdost na ženství. Básně ač nejsou složitě psané, dokonale vyjadřují všechny zmíněné pocity. Kolikrát se autorka nebojí sáhnout ke sprostějším výrazům, aby dala svým slovům dostatečný důraz.

Nedokážu si odpustit pochvalu českého překladu. Jsem přesně ten člověk, který se ze začátku uchýlil ke značné skepsi a začal pochybovat o překládání Mléka a medu. Volný verš bez interpunkce, který je navíc stylizovaný do různých tvarů mi nepřipadal jako vhodný k překladu. Ovšem překladatel si dal záležet a téměř všechny básně přeložil dobře. Narazila jsem opravdu pouze na pár, které by mohly být přeložené lépe. Některé básně vyzní v originálu samozřejmě krásněji a poetičtěji, ale u které knihy je tomu opakem? Ruku na srdce, až na pár opominutelných chyb v korektuře, tohle se povedlo.

Na knize mi nejvíce vadí několikastránková reklama, která se vyskytuje na konci. Je sice moc hezké, že nakladatelství vydalo spoustu dalších knih, ale dělat si na ně reklamu v knize, která s nimi absolutně nesouvisí, není hezké.

Knihu bych doporučila zejména lidem během dospívání a následného osamostatňování se. Lidem, kteří hledají svou pravou lásku nebo možná sami sebe. Lidem, kteří si zažili něco špatného a snaží se s tím vyrovnat. Anebo lidem, kteří se necítí dobře a potřebovali by podat pomocnou ruku. Tahle kniha splňuje, co slibuje.

Za knihu děkuji nakladatelství Omega a Knihy Dobrovský.

Poki z archivnik.blogspot.cz

Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. ... více

Komentáře (0)