Bičování mrtvého koně

recenze

"Ne, to si nemyslím, nebudou se přece špinit tím, že by někoho zabíjeli, na to jsou příliš chytří a nechtějí mít malér. Oni se prostě jen postarají o to, aby se tomu, koho už se nabažili, nebo jim třeba i začne překážet, nechtělo žít."

"Nezavraždila jsem ho, ale když se nyní o něm dozvídám to, o čem jsem neměla ani tušení, přeji si, aby byl skutečně mrtev!" vykřikla při výslechu manželka úspěšného, ale nyní nezvěstného podnikatele. Krátce nato se zhroutila a musela ji být poskytnuta lékařská pomoc. Dramatická scéna v jedné z povídek naznačuje bolestně vypjaté lidské vztahy, v jejichž líčení je Roman Cílek nadmíru zkušeným tvůrcem.

Bičování mrtvého koně v sobě ukrývá deset příběhů s kriminální zápletkou. Některý je kratší, některý příběh naopak o chlup delší, ale každý je svým způsobem dobrý. Autor dokázal do pár vět vždy dát vše, aby vás čtení bavilo. A také, aby vás zajímalo, jak to dopadne.

Já osobně měla nejblíže k povídce s názvem Kamarád z Times Square, která se odehrává v Ostravě a byla mi svým způsobem nejblíže. O to více mě mrzí, že pan Roman Cílek ji nedal více prostoru, protože by mohla pokračovat. Podle mě by to vydalo na samostatnou a určitě zajímavou a napínavou knihu!

"Slunce nad Madridem se před týdnem činilo se španělskou náruživostí, ale Sára Majerová to na rozdíl od jiných dnů nedokázala dostatečně vychutnat. Neklidně poposedala na lavičce v parku."

Každá povídka, kterou si zde můžete přečíst, je hodně propletena lidskými vztahy. Ať už se jedná o notoricky známého holkaře, milostný trojúhelník, rodinný poměr otec-dcera, vždy se v povídce něco z toho objeví. A to je právě ten moment, kdy dostává příběh spád. Protože zjistíte, že ne všechno je takové, jak na první pohled vypadá. I když je to otec, který svou dceru odříznul od sebe, udělal to úmyslně? Nebo i když je vdaná a má přítele, opravdu musí manžel zákonitě na něco přijít?

Co se mi velmi líbilo, že všechny příběhy, zde obsažené, měly hlavu a patu. Když jsem se začetla, po pár prvních řádcích mi bylo jasné, co se bude rozebírat a navíc autor dokázal nenápadně, mezi řádky, naznačit, co se bude dít. O to víc mě zajímalo, jak to bude všechno asi pokračovat. Četla jsem od autora už více jeho povídkových knih, ale můžu říct, že tato se mi líbila nejvíce. Mělo to pro mě náboj, i když je pravda, že ve chvíli, kdy jsem se dostávala "do varu", pointa byla najednou vyřešena, přesto mi to na požitku ze čtení nic nezkazilo. Líbilo se mi to. Jen je škoda trochu těch pravopisných chyb. Ale to by byla jiná recenze.

Za mě tedy doporučuji těm, co si rádi oddychnou u české detektivky a převážně čtenářům, kteří neradi čtou dlouhé příběhy. Tady se to dá udělat tak, že před spaním si můžete každý den přečíst jednu povídku a máte na deset dní vystaráno. :-)

Děkuji nakladatelství MOBA za zaslání recenzního výtisku a pokud si budete knihu chtít koupit, můžete přímo tady.

Mějte se krásně!
Daramegan

„Nezavraždila jsem ho, ale když se nyní o něm dozvídám to, o čem jsem neměla ani tušení, přeji si, aby byl skutečně mrtev!“ vykřikla při výslechu manželka úspěšného, ale nyní nezvěstného podnikatele. Krátce nato se zhroutila a mus... více

Komentáře (0)