Roman Cílek

Zdeněk Roman, Vilém Pavlík · pseudonymy

česká, 1937

Nová kniha

Temné stíny dějin

Temné stíny dějin - Roman Cílek

„Dějiny jsou jako moře. Zdálky vypadají úchvatně, ale když jste uprostřed a podíváte se zblízka, udělá se vám špatně,“ napsal před lety český esejista Gabriel L... detail knihy

Související novinky

Třpytivá, Druhá strana řeky a další knižní novinky (40. týden)

Třpytivá, Druhá strana řeky a další knižní novinky (40. týden)
V aktuálním článku připravovaných knižních novinek se podíváme, jaké knihy vyjdou od 30. září do 6. října. Můžete se... celý text

Populární knihy

/ všech 335 knih

Nové komentáře u knih Roman Cílek

Doteky bezmoci Doteky bezmoci

Poslechla jsem CD náhodně vybrané v knihovně. Krimi dle skutečnosti. Takový moderní Vacátko.
knihovna1


Žebřík ke Stvořiteli Žebřík ke Stvořiteli

Detektivní příběhy z pera spisovatele Cílka se mi vždycky líbí a nezkalmaly ani tentokrát. Jsou napsané napínavě a zajímavě. Knihu vřele doporučuji.
olívoil


Jedenáct smrtelných hříchů Jedenáct smrtelných hříchů

Kdo má právě chuť na čtení pěkných kriminálních povídek, s touto sbírkou neudělá chybu. Příběhy v kladném smyslu poznamenává autorova rutina vytříbená dlouholetou praxí.... celý text
Lenka4



Olga Hepnarová Olga Hepnarová

Cílkovi patří velké uznání za sesumírování všemožných dokumentů, výslechů, posudků, které v knize cituje. Pohříchu nejslabší je jeho vlastní invence, spojovací pasáže, psané patetickým, často sentimentálně přitroublým způsobem. Mně z knihy vyplývá: 1. Hepnarová v době činu nebyla psychicky nepříčetná, takže rozsudek smrti si plným právem zasloužila. Milióny lidí měli, mají a bohužel budou mít horší dětství, horší dospívání a dospělost než ona, a přesto něco takového neudělají. Jistou logiku v jejím počínání jistě nalézt lze (zejména v socialismu s jeho důrazem na kolektiv a společnost a potlačováním individuality, takže pomstu na společnosti lze logicky vykonat skrze zabití anonymních lidí, protože jsou nedílnou součástí této společnosti). Ovšem stejnou jistou logiku lze nalézt např. i ve vyvraždění židů nacisty, ale to neznamená, že to je ospravedlnitelné 2. Co mě v rozsudku zarazilo, bylo tvrzení, že ona svoje okolí provokovala, takže se nemohla divit jeho reakcím. To jako provokováním se myslí to, že chodila nahrbená, nemluvila atd.? Že tedy k takovým lidem jako ona se pak člověk může chovat špatně? 3. Hepnarová se po odsouzení zbláznila, začala mít pocit, že je Winiferová a že s původní Hepnarovou nemá co do činění. Těžko říct, jestli měl být potom z hlediska práva trest smrti vykonán. Z hlediska morálního mě nijak nepohoršuje, že vykonán byl. 4. Nepochopil jsem, proč obhájce Topič stáhl několik měsíců před vykonáním rozsudku žádost o obnovu procesu, kde chtěl argumentovat jejím současným stavem. Celou dobu ji energicky brání, ale poslední šanci takhle nechá promrhat. Mimochodem, přijde mi laciné automaticky spojovat jeho sebevraždu dva roky poté s tím, že měl kvůli procesu s Hepnarovou výčitky. Možná to pravda je, možná ne. Co jsem tak hledal, je to jenom teorie, žádný důkaz pro to není, nikde jeho dopis na rozloučenou citován není (pokud vůbec existoval). 5. Spory o její konec - na jednu stranu je citován kat z Hrabala, podle kterého se měla zuřivě bránit a pozvracet, počůrat, pokálet. Na druhou stranu Cílek a autor webových stránek pantarei citují protokol z popravčí místnosti, který žádný zuřivý boj v této místnosti nepopisuje, pouze potvrzuje ty tělesné vyměšovací projevy (které jsou ovšem logické, pokud se člověk čtvrt hodiny dusí ve smyčce). Já myslím, že pravdu mají obě strany. Podle svědectví bachaře, když pro Hepnarovou přišli do cely, ona se zuřivě bránila. Což je v souladu s tím, že se cítila jako Winiferová, tj. proč by měla trpět za Hepnarovou? Navíc věřila, že pro ni Winifer přijde a osvobodí ji, a teď poznala, že ne, že je doopravdický konec. Plus existují svědectví, že její agresivita v posledních měsících vězení neustále rostla, takže těžko předpokládat, že v této chvíli zůstane ledově klidná. Takže řvala a zuřivě se bránila celou cestu od cely do popravčí místnosti. Po vstupu do ní se ale podle svědectví bachaře najednou úplně zklidnila, nechala si navlíct smyčku a oběsit, načež jí povolily ty všemožné svěrače. Takže protokol o jejím klidném chování z popravčí místnosti nevylučuje její agresivní chování při cestě do této místnosti. 6. Československo používalo při výkonu trestu smrti dost barbarský způsob, nechalo odsouzeného spadnout do propadla pouze o půl metru, takže si nezlomil vaz, ale dlouhé minuty se dusil na smyčce. Proč? Proč neudělali to propadlo hlubší, aby si odsouzený zlomil vaz a okamžitě zemřel?... celý text
Pytlík


Bičování mrtvého koně Bičování mrtvého koně

10 povídek, které byly psané pro mě zvláštním způsobem. Nečetly se špatně, ale přišly mi nedotažené. Některé části byly rozebrány do podrobností, ale najednou se děj stočil jinam a vše rychle skončilo.... celý text
Jara.v