Mrchopěvci jsou bizarní zjev české literatury. Děj se odehrává v obludných 50. letech. Na malém prostoru je mistrně vykreslena shnilost revoluční doby, která se nezajímá o hřbitovy. Zderad, bývalý intelektuál a současný mrchopěvec, je ukryt před zraky režimu, který ho sem odklidil. Žije si poklidně svůj zpackaný život až do chvíle, kdy potkává vysoce postaveného muže s vodovýma očima ...
Kniha je trochu nechutná, odpornost ale není samoúčelná. Bizarnost příběhu odhaluje šílenost doby a absurditu lidské existence v podmínkách tuhého stalinismu. Autor využívá svých zkušeností psychologa specializovaného na sexuální deviace; kniha je autentická. Kniha je psána velmi elegantně; zrůdnost je vykreslena s pečlivostí a půvabem renesančního umělce. Démonický obsah kontrastuje s delikátním provedením. Spisovatel se vyžívá v každém zvoleném slově, zůstává však věcný a stručný, čtenáře nechce zdržovat ani nudit. Autor poskytuje svéráznou, ale pronikavou analýzu mrazivých let u nás. S pobaveností a ironií rozpitvává obludný režim, který dal vykvést obludným charakterům.
Kniha je výjimečná a rozhodně se nezalíbí každému. Chvíli trvá, než se do ní začtete, ale je útlá, takže jste brzy u konce. Je to svého druhu unikát. Kdo se toho nebojí, ať do toho jde. Když už nic, alespoň otrnete
Mrchopěvci / GraveLarks Jan Křesadlo (p)
Román byl počátkem osmdesátých let objeven Josefem Škvoreckým v Torontu a v roce 1984 vydán, poté vyšel v roce 1990 ve čtvrtém čísle revue Bestseller v Praze. Jan Křesadlo v něm (jako v mnoha jiných knihách) čerpal ze svých odborn... více
Tento krátký příspěvek mě dovedl k objevení osobnosti Jana Křesadla a jeho skutečně bizardních a fantaskních příběhů. Po přečtení Mrchopěvců jsem se s chutí vrhla na Obětinu a byla to skutečně lahůdka, na které jsem si už dlouho nesmlsla. Díky za recenzi!