Mrchopěvci / GraveLarks
Jan Křesadlo (p)
Román byl počátkem osmdesátých let objeven Josefem Škvoreckým v Torontu a v roce 1984 vydán, poté vyšel v roce 1990 ve čtvrtém čísle revue Bestseller v Praze. Jan Křesadlo v něm (jako v mnoha jiných knihách) čerpal ze svých odborných zkušeností – v Praze pracoval jako psycholog na ambulanci pro sexuální deviace. V panoptikálním obraze padesátých let zde chování sexuálních deviantů odráží zvrácenost totalitní doby. Bilingvní, česko-anglické vydání.... celý text
Přidat komentář
To mi dalo! Útlá rozsahem, každá stránka naplněna myšlenkami, a to myšlenkami vážnými až osudovými, většinou předkládanými s humorem tak hořkým, až se stahuje i žaludek. Kruté, bolestivé a pravdivé, velmi promyšlené a na závěr dokonce i mírně nadějné. Ač dějové, děj zde není to hlavní. Strašně složité, a slovo strašně je tady zcela na místě. Co všechno může mít vliv na život jednotlivce! A jaká je obrana? Co je a co není v našich silách dělat proti hrubé kruté síle a nepříznivým až člověka dusícím okolnostem? Opravdu jsme zcela pány svého osudu?
Autorovo jméno mě zaujalo někde na konci stránky ve skriptech literatury, naše češtinářka ho tehdy snad úplně přeskočila, a už jen to mezi ostatními, mně aspoň z doslechu známými jmény exilové literatury působilo mnohem zajímavěji a tajemněji (taky jsem byla patřičně zklamaná, když jsem zjistila, že se jedná o pseudonym - to u těch nejvíc cool jmen skoro vždycky, ani mě to nemělo překvapit).
Těšila jsem se na obskurní divnoknihu pro divnolidi a... jako, tak trochu asi jo, ale je to mnohem mnohem víc. Málokdy se mi stává, že celých několik hodin cesty vlakem zvládnu v kuse pročíst, ale tady mě navíc po vysednutí bolely koutky z toho, jak jsem se snažila moc okatě neusmívat - Křesadlův jazyk je tak úžasně nádherný, tomu prostě nešlo odolat. A pak je v knize jistě spousta intelektuálních narážek, které jsem nepochytila. Ale Mrchopěvce si čtenář užije i po stránce čistě zábavní. A taky jazykové, už jsem zmiňovala jazyk? Děj podtržený lehce cynickým humorem příjemně ubíhá a velice se mi líbil závěr knihy (vzhledem k mé selektivní paměti, která kdovíproč konce knih s oblibou vytěsňuje, další plus). Celkový dojem: aaaaa to bylo skvělé!!!!
Tohle dílo je zodpovědné za jeden trochu narychlo dokončený laboratorní protokol a můj nový životní cíl: obeznámit co největší počet lidí s autorovou existencí a v ideálním případě je přesvědčit, aby si taky něco od něj přečetli. Křesadlovu genialitu si ve svém životě prostě zasloužíte.
Kniha mého dětství! Jemně úchylná, vtipná a rozhodně stojí za přečtení. Škoda, že se nedá sehnat, rozhodně si zaslouží místo v knihovně :)
Už po přečtení předmluvy autora mi bylo jasné, že tahle kniha nebude obyčejná. A nezklamala jsem se! Po jazykové a stylistické stránce to pro mě bylo něco naprosto neočekávaného a místy snad neuchopitelného. Autor sice v úvodu říká, že v některých partiích může být kniha pokládána za hnusnou, to jsem ale ve velké míře neshledala - s výjimkou intermezza s hrbáčem.
Bizarní zjev české literatury. Děj se odehrává v obludných 50. letech. Na malém prostoru je mistrně vykreslena shnilost revoluční doby, která se nezajímá o hřbitovy. Zderad, bývalý intelektuál a současný mrchopěvec, je ukryt před zraky režimu, který ho sem odklidil. Žije si poklidně svůj zpackaný život až do chvíle, kdy potkává vysoce postaveného muže s vodovýma očima ...
Kniha je trochu nechutná, odpornost ale není samoúčelná. Bizarnost příběhu odhaluje šílenost doby a absurditu lidské existence v podmínkách tuhého stalinismu. Autor využívá svých zkušeností psychologa specializovaného na sexuální deviace; kniha je autentická. Kniha je psána velmi elegantně; zrůdnost je vykreslena s pečlivostí a půvabem renesančního umělce. Démonický obsah kontrastuje s delikátním provedením. Spisovatel se vyžívá v každém zvoleném slově, zůstává však věcný a stručný, čtenáře nechce zdržovat ani nudit. Autor poskytuje svéráznou, ale pronikavou analýzu mrazivých let u nás. S pobaveností a ironií rozpitvává obludný režim, který dal vykvést obludným charakterům.
Kniha je výjimečná a rozhodně se nezalíbí každému. Chvíli trvá, než se do ní začtete, ale je útlá, takže jste brzy u konce. Je to svého druhu unikát. Kdo se toho nebojí, ať do toho jde. Když už nic, alespoň otrnete
Sehnat Mrchopěvce byl nesnadný úkol. Nedivte se, není to kniha masové spotřeby, těžko ji srovnávat s Harry Potterem, Stmíváním či s některým s děl páně Kinga. Nesnažím se zde podsouvat myšlenku, že by to snad byla kvalitnější kniha a to ostatní je brak, ale je nesporné, že Mrchopěvci jsou odlišní a z různých důvodů i pro některé lidi nestravitelní. Mrchopěvci se hemží sexuálními výstřednostmi, se kterými měl Křesadlo bohaté zkušeností. Profesionální. Ale také se hemží nadhledem a humorem, často velmi jízlivým. V podání Křesadlově, a tato kniha není výjimkou, "erotika" nevzrušuje, nutí spíše k zamyšlení, jak směšné jsou role, do kterých nás příroda staví.
Další téma, které je součástí mrchopěvců, je tlak, kterému mohli být vystaveni lidé, kteří nežili zcela konformním životem. I s tím měl Křesadlo své bohaté zkušenosti a z jeho knih nenávist k tomuto tlaku přímo kape, přestože i ona je servírovaná s jeho humorem, který ale není vůbec laskavý.
Štítky knihy
totalitní stát sexuální úchylky psychiatrické léčebny 50. léta 20. století dvojjazyčná vydání komunismusAutorovy další knížky
1999 | Mrchopěvci / GraveLarks |
1984 | Mrchopěvci |
1990 | Fuga trium |
1995 | Hvězdoplavba / Astronautilía |
1994 | Obětina |
Viz též https://www.databazeknih.cz/knihy/mrchopevci-22859 kde je odkaz na eknihu zdarma, referenční vydání dbalé původního rukopisu, v gesci Městské knihovny Praha.