Bovarysmus podle Oze

recenze

Můj Michael (2004) / Šeřík
Můj Michael

Chana Gonenová prožívá zklamání. Je vdaná za geologa Michaela, muže, jehož kvality neumí plně ocenit. Je matkou syna, k němuž nepřilnula, a k tomu se nikdy nevyrovnala se ztrátou milovaného otce. Romantická, znuděná Chana uniká monotónnosti a všednosti do bizarních představ, v nichž dává průchod potlačovaným touhám i strachu. Den za dnem ji snění vzdaluje od manžela a ji samotnou uvádí do temnoty.
Takto by se dal shrnout ústřední konflikt románu Můj Michael, díla přeloženého do více než třiceti jazyků. Děj románu je přímočarý: dva mladí lidé se do sebe zamilují, založí rodinu a začnou se odcizovat. Větší důraz než na vnější akci je kladen na Chanin vnitřní život. Oz citlivě mapuje rozkol mezi realitou a snem, stejně jako zvětšující se propast mezi věcným, starostlivým Michaelem a toužící, sebestřednou Chanou.
Z hlediska problematiky vypravěče se román řadí mezi vyprávění v první osobě. Úlohu vypravěče zastává postava Chany. Mezi hlavní témata románu patří samota, selhání v komunikaci, touha po dominanci v manželství a izraelsko-arabský konflikt.
Oz ve svém díle prokázal umění vcítit se do ženských postav, jako o pár let později například v Černé skřínce. Navíc se mu podařilo čtenáři zprostředkovat atmosféru Jeruzaléma a pro Izrael neklidného období 50. let. Mého Michaela můžeme číst jako milostný román o selhání manželů vzájemně si porozumět, či jako psychologický román o ženě, která stojí na prahu zhroucení.


Můj Michael Můj Michael Amos Oz (p)

„Píšu tohle, protože lidé, které jsem milovala, jsou už mrtví. Píšu, protože když jsem byla mladá, měla jsem sílu milovat, a nyní ve mně ta síla odumírá. A já nechci umřít…“ Těmito slovy začíná svou hořkou románovou zpověď třiceti... více


Komentáře (0)

Přidat komentář