Bylo nebylo jedno zlomené srdce - recenze

recenze

Bylo nebylo jedno zlomené srdce (2024) / ctupredspanim

Na Bylo nebylo jedno zlomené srdce jsem se moc těšila a má očekávání byla vysoká. Všude kolem jsem viděla jen pozitivní recenze a mrzí mě, že se k nim nemůžu přidat.

Nejvíc z celé knihy se mi líbil svět. Kouzelný, propracovaný, místy to na mě působilo možná až moc pohádkově, ale to je můj osobní pocit.

Evangelína Ryšavá je přesně ten typ hrdinky, který mě prostě nebaví. Její mantra: “Já jsem tak hodná, naivní, důvěřivá a všechny miluju a musím jim pomáhat. Bylo až k pláči, jak špatný odhad měla na situace a hlavně na lidi. Po dočtení knihy z ní mám takový pocit, že je mi vlastně úplně jedno jak to s ní dopadne. Jacks - obrovský potenciál, ale nevím o něm v podstatě nic a prostě se mi nedostal pod kůži. Všechny postavy mi přišly ploché. Jacksovi odpouštím, protože je nejspíš moje chyba, že jsem nečetla Caraval, ale Evangelíně to prostě neodpustím.

Celou dobu mi po dočtení skákalo na jazyk jedno slovo - slátanina. To je moc drsné, takže použiju slovo guláš. V té knize se děje SPOUSTU VĚCÍ. Jasně, obvykle jsme za to rádi, protože se u čtení aspoň nenudíme, ale na mě to působilo tak, že se ty věci dějí jen proto, že je tam autorka chtěla narvat a ne proto, že měly podstatný důvod. Jako by měla hrneček s nápady, co by se mohla v příběhu stát, ale v polovině si řekla: “kašlu na to, dám to tam všechno.

Rozhodně neříkám, že je kniha špatná. Dá se říct, že se mi to i líbilo a další díly si přečtu, protože mě fakt upřímně zajímá, co se bude dít dál. Bohužel mě to ale nijak zvlášť neokouzlilo. To se ale může určitě ještě změnit, první díl ACOTARU ode mě taky dostal jen tři hvězdy.

Evangeline Foxová odjakživa věřila v opravdovou lásku a v pohádkový život šťastně až navěky. Dokud se ovšem jednoho dne nedozvěděla, že se láska jejího života žení s jinou a její sny jsou v troskách. V zoufalé snaze svatbu přek... více

Komentáře (0)