Čeští zlosynové po boku císaře

recenze

Doposud se mohl každý poutník ze Západu cítit v Jeruzalému bezpečně. V 11. století nastupuje na trůn v Kairu duševně nemocný kalif Hakim, který křesťany pronásleduje a nařizuje, aby se kopec Golgota srovnal se zemí a kostel Božího hrobu v Jeruzalémě kámen po kameni rozebral a ostatky svatých spálily. Muslimský svět se nachází v rozpadu, křesťané jsou pronásledováni. Situace v Evropě je také složitá. Probíhá válka mezi francouzským Filipem a anglickým králem Jindřichem. Následný pád Jeruzaléma ohromil celý západokřesťanský svět. Kurd Saladin, který dobyl Jeruzalém, určuje vývoj konce 12. století. Papež vyzývá ke svaté ozbrojené pouti za osvobození Božího hrobu. Třetí křížové tažení se výrazně odlišovalo od obou předešlých ozbrojených poutí. Toto už nebylo tažením rytířů a obyčejných lidí pod velením feudálů. Tentokrát to byla vzorně organizovaná ozbrojená pouť vladaře. Předcházející tažení doprovázela pronásledování a vyvražďování židovských obcí, nyní císař Fridrich Barbarossa zvaný Rudovous výslovně zakázal, aby se opakovaly pogromy z let 1096 a 1147 za První a Druhé křížové výpravy.

Diplomatickými cestami byla dojednána podpora u představitelů zemí, přes které se pouť několika desítek tisíc ozbrojených poutníků ubírala. Před dosažením jižní uherské hranice se k tažení přidává i český kontingent. Markrabě Konrád Ota ze Znojma nedokázal postavit požadovaný oddíl v takovém počtu, proto bylo osloveno osazenstvo středověkých nápravných zařízení. Mohli si vybrat, buď oprátka na krk, nebo jít vybojovat na pohanech nazpět zhanobený Jeruzalém a v případě úspěchu odpuštění stávajících trestů a svoboda. Do čela českého sboru postavil Konrád II. Ota svého nevlastního bratra Děpolta. Česká družina není v oblibě u Rudovouse. Ve strategických střetech jdou ale vždy v čele a k překvapení se bijí jako lvi. Jejich loupeživá morálka při pochodu je nejednou řešena tretem smrti pro výstrahu ostatním.

Saladin podceňoval svého nepřítele, ale Rudovous dokázal dostát své pověsti. Vítězství na Balkáně, rozdrcení Kutb-ad-Dinových jezdeckých armád i podrobnosti o úderné síle Barbarossových vojáků udělaly na Saladina dojem a vyvolávají úctu k nepříteli.

Kniha dokumentuje účast další významné osoby a tou je Richard Lví srdce. Dočteme se o jeho podílu na závěru celé 3. křížové výpravy.

Autor pro mapování tažení Fridricha Barbarossy využil četné historické zdroje. Čerpal z kronik, listin, závěrů dějepisců i jiných historických archiválií. Kniha tak představuje kompletní, velmi podrobný popis situace účastníků tažení se všemi strategickými vztahy. Najdeme zde informace o politických a mocenských dohodách a jednání, vysvětluje postoje a chování zainteresovaných národů, kalkul i manévrovací taktiku přímých účastníků. Pochod tak velké armády pod vedením moudrého císaře bezprostředně ovlivnil politiku na Středním Východě i ve Svaté zemi. Důsledky tažení se autor snaží hodnotit i z vlastního pohledu.

Stylizace textu mi vyhovovala, kniha se četla dobře. Je rozdělena na jednotlivé části podle časových etap pochodu. Nenajdeme zde téměř žádnou přímou řeč. Charakterizovala bych ji spíše jako historický dokument s řadou beletristických prvků. Na čtení byla pro mě kniha náročná co do obsahu historických reálií. Střídaly se u mě pocity, kdy jsem některými částmi byla zcela pohlcena, a u jiných jsem se trápila s poskládáním předkládaných faktů o vyjednávání a taktice jednotlivých národů, skupin, či jednotlivců zainteresovaných stran. Ve finále ale musím konstatovat, že jsem se v obsahu neztratila. Jen bylo třeba se soustředit.

Na předsádkách knihy jsou otištěny mapy s vyznačením tras armády pod vedením Fridricha Barbarossy i ozbrojené pouti Richarda Lví srdce.

Křížové výpravy jsou bezesporu historickým milníkem, který přinášel v minulosti řadu rozporuplných názorů. Autor se v samém závěru pokouší předložit osobní pohled na danou problematiku i přínos těchto tažení pro další historický posun zúčastněných zemí.

Tak přemýšlím, jak na závěr knihu hodnotit. Určitě mi ukázala složitost doby a těžký život účastníků tažení a to jak historicky známých figur, tak obyčejných lidí. Mám lepší představu o situaci v evropských zemích i na Východě. Přesto si nemůžu pomoct, kniha byla pro mě až moc informacemi zahlcující. Asi lépe ji ocení čtenáři, kteří hledají historické detaily rozšiřující jejich dějepisecké znalosti.

Na základě historických dokumentů a studia pramenů autor odhaluje málo známou kapitolu z dějin křížových tažení – účast českého vojska na Třetí křížové výpravě, vyhlášené papežem Řehořem VIII. v roce 1197. Jako první z evropských ... více

Komentáře (0)