Cestujte časem do věku Vikingů s Šepotem run

recenze

Šepot run (2024) 3 z 5 / Terkaodkafe
Šepot run

Christina Courtenay nás ve svém třetím díle volné série o runách zve do Anglie devátého století, kdy ji sužují vikingské nájezdy. Spíš než o válčení je ale Šepot run o lásce a cestování časem.

Mladičká Sara, která se po špatné zkušenosti zříká všech mužů, se jede v současné Anglii podívat na vykopávky vikingského hrobu. Když se nešťastnou náhodou řízne o starodávnou dýku a pronese zaříkadlo, ocitne se náhle na tom samém místě, ale v devátém století. Tam potkává Rurika, který bláznivě miluje svoji švagrovou, takže odjel hledat své štěstí za moře. Najdou ti dva v sobě zalíbení? I když je každý z jiné doby?

Šepot run je již třetí díl volné trilogie z doby Vikingů. A zatímco první byl klasickým vyprávěním dvou příběhů ve dvou časových rovinách, druhý a třetí díl jsou již postavené na cestách v čase. Ve třetím díle potkáváme dvě vedlejší postavy z dílu předchozího Runy osudu. Oba dva hlavní hrdinové tak o možnosti cestovat časem vědí a proto je to ani moc nepřekvapuje. S čím se v minulém díle museli protagonisté srovnávat a co přineslo řadu bizardních a překvapivých situací, tady není. Sara i Rurik to prostě berou jako fakt.

V Šepotu run se autorka ani příliš nezabývá popisem obyčejného života prostých Vikingů, kterého bylo plno v předchozích dílech. Spíš se do popředí dostávají vikingské nájezdy na Anglii. Dozvíme se tedy, jak probíhaly boje, jak se stavělo opevnění a podobně. Také se Courtenay soustředí na rozvíjení samotného vztahu mezi oběma hlavními postavami. Je to velmi pozvolný proces a celou dobu je přemlouváte, aby už si vzájemně sdělili tužby svých srdcí.

Ač jsou obě hlavní postavy sympatické, musím říci, že mi k srdci nepřirostly tak, jak dvojice z předchozího dílu. Ale to je asi úděl každého volného pokračování, že každému se líbí jiný ústřední pár. Šepot run se četl velmi dobře, přes to musím říci, že bych našla několik málo výtek. Občas jsem při čtení měla pocit, jako by Rurik nebyl Viking, ale byl ze současnosti, ovšem možná je to dáno překladem. Například jeho věta, že měl „kliku“ mi k devátému století moc nesedí.

V knize také není vysvětlen ani původ předmětů, které umožňují skoky mezi věky. V tomto případě se dýka jen tak z čista jasna objeví, aby cestování umožnila. A ani není vysvětleno, proč se cestování děje u Vikingů v jedné rodině a v současnosti v úzké skupině přítel. Třeba tenhle aspekt má Diana Gabaldon ve své Cizince vymyšlen lépe. Ale série o runách má další tři, v češtině zatím nevydané, díly, takže doufám, že té záhadě s cestováním přijdeme na kloub. Já si pokračování rozhodně nenechám ujít.Zvlášť, když historických knih z devátého století je jako šafránu.

Děkuji nakladatelství za knihu k recenzi.


Šepot run Šepot run Christina Courtenay

Když se návrhářka šperků Sara Mattssonová řízne na archeologických vykopávkách o čepel vikinského nože, zčistajasna se ocitne v devátém století. S tím se ovšem smíří velice rychle, protože cestování časem pro ni není žádná novinka... více


Komentáře (0)

Přidat komentář