Chestertonova Autobiografie

recenze

Autobiografie (2007) / Matematicka

Svou autobiografii dopsal britský spisovatel, básník a novinář Gilbert Keith Chesterton krátce před svou smrtí, v roce 1936. Přestože od naspání knihy uplynulo už téměř sto let, je stále aktuální. Chesterton ji nenapsal jako běžné chronologicky uspořádané paměti, ale svoje vzpomínky, zážitky a postřehy soustřeďuje spíše kolem jednotlivých témat. Kniha je navíc napsaná Chestrtonovým vybroušeným (a na sklonku života už pro něj vlastně nejvybroušenějším) stylem, takže oddechové pasáže v ní moc nečekejte. Snad jen tam, kde už sto let staré informace poněkud „zastaraly“, když třeba líčí konkrétní osobnosti tehdejší britské politiky.

I když je kniha uspořádána tematicky, několik témat se v ní vícekrát opakuje, nebo se prolíná celou knihou. Především je to Chestertonův úžas, který poznal už jako malý chlapec a ke kterému se pak vrací i na sklonku života:
Zkrátka zdá se mi naprosto nepodstatné, jestli je člověk nespokojen ve jménu pesimismu nebo ve jménu pokroku, pokud jeho nespokojenost ve skutečnosti paralyzuje schopnost obdivovat to, co má. Pro člověka je nejtěžší nikoliv obdivovat pouliční lampy, těšit se z krajiny nebo věnečku z pampelišek, ale těšit se z obdivu. Udržet si schopnost mít opravdu rád to, co má rád, to je praktický problém, který musí vyřešit filozof. A mně se zdálo už na začátku, stejně jako se mi zdá teď na konci, že jak pesimisté, tak optimisté moderní doby o tuto schopnost shodně přišli, neboť opustili odvěký pocit pokory a vděčnosti nehodných. Tohle je daleko důležitější a zajímavější než mé názory, ale pravdou zůstává, že právě sledováním tenké niti fantazírování o vděčnosti, která není ničím víc než pampeliškovým chmýřím, které odvane sebeslabší závan větru, jsem nakonec dospěl k názoru, jenž je víc než pouhým názorem. A možná jediným názorem, který je víc než názorem.

Dále je to „postava se zlatým klíčem“. Na začátku knihy je touto postavou jeho otec, kterého obdivoval:
Pro nás byl opravdovým mužem se zlatým klíčem, kouzelníkem otevírajícím brány trpasličích zámků a hrobky zemřelých hrdinů, a když jsme jeho lampu nazývali kouzelnou lampou, nebylo v tom nic přehnaného. Po celou tu dobu byl však světu, a dokonce i nejbližším sousedům, znám jako velmi spolehlivý a schopný, i když nikterak ctižádostivý obchodník. Byla to výborná první lekce v tom, na co člověk obvykle v životě přijde až nakonec, totiž že všechno, na čem záleží, je vevnitř daleko větší než zvenku. V podstatě jsem rád, že se nikdy nestal umělcem. Stálo by to v cestě jeho amatérskému tvůrčímu rozmachu. Možná by to zničilo jeho soukromou kariéru. V praxi by byl nikdy nedosáhl úspěchu v tom, co tak úspěšně podnikal v soukromí.

Na konci knihy, poté co Chesterton vylíčí všechny peripetie své konverze ke katolickému křesťanství, se postavou se zlatým klíčem stává sám Bůh:
Řekl jsem už, že jsem v dětství měl a i do dospělosti si částečně uchoval jistou romantickou vnímavost, kterou ve mně nezabil hřích, dokonce ani smutek, neboť ač jsem neměl obrovské problémy, nějaké jsem přece jen měl, a nebylo jich málo. Nikdo nezestárne, aniž by se vyhnul potížím, ale já jsem se alespoň vyhnul nudě. Lidská existence mi ještě dnes připadá nepochopitelná a jako takovou ji vítám. Své zrození, počátek všech intelektuálních výbojů, kterým jsem tuto knihu začal, předkládám autoritě, ke které jsem se dostal na samém jejím konci; a zjistil jsem, že tam bylo už dávno předtím. Potvrzuje se mi poznání, že život je zázrak, ne v nějakém mlhavém literárním smyslu, jaký používají skeptikové, ale v konkrétním dogmatickém smyslu, že život může dát jedině Ten, kdo jediný může konat zázraky.

Přestože je kniha na čtení náročnější, její četbu mohu i dnes doporučit, a to především těm, kdo mají rádi Chestertona jako spisovatele, případně básníka, nebo i těm, kdo chtějí více proniknout do toho, jak mohl takový velký muž konvertovat ve Velké Británii ke katolickému křesťanství.

Svoji proslulou Autobiografii dokončil Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) necelé tři měsíce před smrtí a mohl v ní tedy přehlédnout celý svůj život. Není to však jen kniha vzpomínek, celé dílo má pečlivě promyšlenou stavbu. Che... více

Komentáře (0)