Čistý

recenze

Čistý (2014) / Maragad

Čistého spálíš a jeho popel vdechneš
Střeva si kolem krku zavěsíš
Vyrveš mu vlasy a provaz si z nich spleteš
Z kostí si polívku navaříš
Raz dva tři, tohleto mu patří
Raz dva tři a Čistí jsme teď my!

Kritikou oceňovaná autorka bestsellerů Julianna Baggottová vydala již sedmnáct knih - romány pro dospělé, pro mládež i sbírky poezie. Její romány se dočkaly již více než padesáti zahraničních vydání. Její poslední román, Čistý, je prvním dílem trilogie, na niž zakoupila společnost Fox 2000 filmová práva.

Umění přežít
Pressia Belzeová žije se svým dědečkem mezi ostatními nešťastníky, kteří se nedostali včas do Dómu. Při Explozích byla ještě malá a nepamatuje si, co se přesně stalo, ovšem její změna po Explozích jí už na to neštěstí nikdy nedovolí zapomenout. Pressia právě oslavuje šestnáct let, to je věk, kdy se musí začít skrývat, aby ji neodvedlo OSR (Operace Svatá revoluce), které trénuje vojáky, aby mohlo svrhnout Dóm. Právě v této době se začnou šířit zvěsti, že z Dómu utekl Čistý. Nikdo z nešťastníků nedokáže pochopit, proč by to kdo dělal, vždyť v Dómu jim nic nechybí. Nebo je nakonec vše úplně jinak? A jak v této temné době plné bolesti poznat, komu lze důvěřovat a komu ne?

Kniha Čistý mě opravdu ohromila, již od začátku je vše tak dobře vysvětleno, že odpadá počáteční zmatenost nad vržením do nového prostředí a díky tomu nic nebrání čtenáři se ihned začíst a vžít se do této post-apokalyptické doby. Rozhodně jsem nečekala, že kniha bude až tak děsivá, příběh je originální a skloubením detailních popisů prostředí a lidí spolu s Vaší představivostí, nám vznikne něco opravdu hrůzostrašného. Kniha je vyprávěna z několika pohledů, kdy je každá z hlavních postav propracovaná do detailů. Víme o pocitech postav, také nám vypráví o tom, co si pamatuje z minulosti a jak se postupně sžila se světem po Explozích. Hlavní hrdinku Pressii jsem si opravdu oblíbila, je to přeživší každým coulem, ví jak se o sebe postarat, je chytrá a nikdy na nikoho nespoléhá. Dalšího hlavního hrdinu, Partridge, jsem také měla ráda, rychle si zvykl na nové podmínky a po čase za své přátele byl ochotný obětovat i život.

Tento román není jen děsivým dílem, je tady i něco krásného, kdy pozorujeme vznikající vztahy, ať už ty přátelské nebo milenecké. Čistý nám ukazuje, že i v té nejhorší době, kdy se nedá nikomu věřit a každý je schopný Vás zabít na potkání, se najde místo pro lásku a pro naději. Protože bez toho už by přeci nebylo pro co žít.

V příběhu se vracíme do naší minulosti, do doby kdy proběhlo svržení atomové bomby na Hirošimu. Julianna Baggottová tímto chtěla upozornit na nebezpečí atomových bomb, protože na takové věci bychom zapomínat neměli. Je to jak Damoklův meč, který nad námi visí a nikdo neví, kdy dopadne a uvrhne celý svět do záhuby.

Knihu Čistý určitě moc doporučuji, na mě udělala opravdu velký dojem a pocity z ní budu zpracovávat nejspíš ještě několik dní. Jsem velmi zvědavá, jak dopadne film, protože pro maskéry bude určitě představovat opravdovou výzvu. A moc se těším na druhý díl této série s přímo uhrančivými obálkami.


Zdroj recenze http://fantasy-maka.blogspot.cz/

Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno – jak ze světa zábavních pa... více

Komentáře (0)