Divotání
recenze
Divotání (2015) / MaragadA. G. Howardová se svou knihou Šepotání, jíž vydalo nakladatelství pro děti a mládež CooBoo, strhla hotovou lavinu. Každý mladý čtenář chtěl mít knihu s úchvatnou obálkou a netypicky zeleným písmem v ruce. Ovšem je příběh o Alence z Říše divů vhodný i pro starší čtenáře? O tom že je, jsme se již mohli přesvědčit. A i když se našlo pár výtek, i přesto příběh sklidil velký úspěch. Ovšem jak na tom bude pokračování, jež vyšlo pod názvem Divotání?
Alyssa Gardnerová nikdy nebyla jen obyčejnou dívkou. Je totiž potomkem Alenky Liddellové, právě té Alenky, která se králičí norou dostala do Říše divů a napáchala tam spousty škod. Alyssa se s pomocí lidského přítele Zacha a tajemného můřího chlapce Morfea dokázala vypořádat se všemi úkoly a měla zaujmout své nové místo v Říši divů. Jenže nad touto povinností vyzrála a přišla na způsob, jak se vrátit do světa lidí a žít dál poklidným životem, do nějž se jí konečně vrátila i matka.
Jenže nic netrvá věčně, Červená královna stále žije a Říše divů se začíná rozpadat. Morfeus by udělal pro svou říši cokoliv, a ví, že jediným řešením je, aby se Alyssa vrátila zpět a svedla závěrečný boj. Samozřejmě má Morfeus i postranní úmysly a dokonce je ochotný zajít až tak daleko, že si pro Alyssu do světa lidí dojde. Jenže čemu má Alyssa věřit? Morfeus je tak úskočný a sobecký. A ještě jedna věc Alyssu děsí, pomalu zjišťuje, že se stále více mění a že se jí tyto změny líbí. Kam tedy vlastně patří?
Polknu vyděšené zasténání a hodím těžkou hračku na zem, ale její varovná píseň mi ještě zní v uších. Morfeus je v říši lidí a všechno, co mám ráda, je v nebezpečí. Musím ho najít, znovu usednout na trůn a bojovat za Říši divů proti Červené královně. ~Divotání, str. 74~
A.G.Howardová napsala svou prvotinu Šepotání, zatímco pracovala ve školní knihovně. Vždycky ji zajímalo, co by se stalo, kdyby Alenka vyrostla. Proto se také Alenka v říši divů se svou lehkou podivností stala předlohou pro její knihu, která je o chloupek temnější a šílenější než původní dílo Lewise Carolla. Inspirací autorce totiž nebyl jen již zmíněný Lewis Carroll, ale také Tim Burton.
Šepotání bylo velmi povedeným úvodním dílem nové série. Ale i přesto se tam nějaké ty nevysvětlené podivnosti nalezly a místy působil příběh až příliš chaoticky. Ovšem to se vám v Divotání nestane, kniha je tentokrát bez zbytečných zmatků a vše je krásně popsáno a vysvětleno, žádné tápání vám tedy nehrozí. Příběh je i v tomto díle vyprávěn z pohledu první osoby, a tou je samozřejmě Alyssa. Jako hlavní hrdinku si ji mnozí oblíbili již v prvním dílu, ovšem nyní Alyssa dokazuje, že je stále tou odvážnou dívkou, která i když si leckdy nevěří nebo si není jistá tím, co má dělat. I přesto vždy udělá to, co je správné a neváhá se obětovat pro své milované.
Další známou postavou je Zach, jehož je tentokrát v příběhu také dost, ale i přesto byla jeho postava spíše zasunuta do pozadí. Když už se někde vyskytl, nebyly to zrovna situace, jež by mu hrály do karet a přidaly mu tak na oblíbenosti. Naopak šlo nyní hlavně o záhadného Morfea. Protože i když je velmi lstivý a jistě si myslíte, že nedělá nadarmo nic, z čeho by v budoucnu neměl mít osobní prospěch, možná jsou jeho pohnutky přeci jen trochu jiné. Ano, v Divotání se opravdu záhada jménem Morfeus vyřeší. Sice ne zcela, ale aspoň z velké části své odpovědi týkající se jeho osoby dostanete.
Pokud jste stále ještě zmateni prvním dílem a nevíte, zda se do Divotání pustit, rozhodně neváhejte. Jelikož druhý díl předčil ten první a rozhodně stojí za to. Je to vážně jízda, jež se tentokrát odehrává převážně v našem světě, ale za asistence různých bizarních postav, které pronikly do světa lidí a v tomto příběhu prostě nesmí chybět. Já osobně už se nemohu dočkat dalšího dílu, prostě ho musím mít, a to co nejdříve!
Divotání A.G. Howard (p)
Alyssa Gardnerová propadla králičí dírou a postavila se pentlochňapovi. Zachránila život Zachovi, klukovi, kterého miluje, a unikla intrikám zvráceně svůdného Morfea i pomstychtivé Červené královny. Teď musí odmaturovat, přežít ma... více
Zatím, co jsem četl recenze v periodikách, tak byly o poznání chladnější a při srovnání s Šepotáním kniha prý pokulhává... No, nedivím se.