Labyrint byl jen začátek, teď nastal čas pro vražednou léčbu

recenze

James Dashner do života čtenářů a filmových nadšenců doslova vtrhl. Ať už jeho knihy a filmové adaptace na ně zbožňujete nebo nenávidíte, víte o nich. Navíc letošní prázdniny byly plné očekávání, jelikož u nakladatelství Yoli měl konečně vyjít závěrečný díl Labyrint: Vražedná léčba a hned v září se do českých kin chystala dlouho očekávaná premiéra druhého dílu, jehož filmová adaptace se nazývá Labyrint: Zkoušky ohněm.

ZLOSIN je dobrý. Ale jak by tomu Thomas a jeho přátelé ještě vůbec mohli věřit? Poté, co je ZLOSIN zas a znova využíval jen ke svým účelům a nebál se zajít ani tak daleko, že lidé kolem Thomase umírali. Ano, je potřeba najít lék, aby nevymřelo celé lidstvo na erupci. Na nemoc, která z lidí dělá „raply“, chodící mrtvoly, které jsou věčně hladové a na vrcholu svého jídelníčku mají zdravé lidi. Ale ne každý s tímto postupem souhlasí, jenže komu ještě mohou důvěřovat?

Vím, že jsme ti lhali. Často. Provedli jsme tobě a tvým přátelům řadu hrozných věcí. Ale všechno to byla součást plánu, který jsi nejenom odsouhlasil, ale pomohl jsi ho realizovat. Museli jsme zajít trochu dál, než jsme na začátku doufali, že bude nutné – to se nedá popřít. Ale všechno zůstalo věrné duchu toho, co vymysleli Tvůrci – cos vymyslel ty na jejich místě, když podstoupili… očistu.“ ~Vražedná léčba, str. 12~

James Dashner je americký autor několika knižních fantasy sérií pro mládež, za něž získal celou řadu ocenění. Narodil se v roce 1972 v Georgii, ale nyní žije s rodinou ve Skalistých horách. První díl série „The Maze Runer“ Labyrint: Útěk se stal krátce po vydání bestsellerem. Následoval druhý díl Spáleniště: Zkouška a nyní se série uzavírá Vražednou léčbou.

Jak shrnout celou sérii v pár větách? To bohužel nelze. James Dashner píše způsobem, že každý díl je úplně jiný. Kdyby mi někdo řekl, že každá z knih má různého autora, možná bych mu to i věřila. Každopádně jelikož se mi nejvíce líbil druhý díl a autor mě opravdu namlsal příběhem plným akce a napětí a zanechal mě se spoustou otázek, čekala jsem opravdu velkolepé vyvrcholení. Ale toho jsem se bohužel ve Vražedné léčbě nedočkala. Nemohu říct, že by kniha byla nekvalitní a špatně se mi četla. Čtivá je velmi a dokonce i odpovědí se čtenáři konečně po tak dlouhé době dočkají. Jen tam bylo hned několik ale…

Rozhodně chválím za vykreslení postav. Tentokrát už Thomas není ten nejlepší, který vše zvládne, ale naopak se ukázal jako velmi citlivý chlapec vypadající a chovající se na svůj věk, který je zmatený a hledá sám sebe. A jelikož nezná svou minulost a neví, co dříve pro ZLOSIN dělal, má výčitky. Jenže tentokrát místo hraní si na Supermana, se naopak nalezne hned několik scén, kdy Thomas stojí s pusou dokořán naprosto zkoprnělý. Opravdu na místě zkamení, což mi k jeho postavě nesedí.

Vražedná léčba bohužel není tak nabitá akcí a napětím jako předchozí díly. Obojího se čtenáři dočkají až na samém závěru knihy. Ovšem i tak na vás čeká hned několik zvratů, přičemž některé jsou předvídatelné více jiné méně. Tentokrát jde spíš o to, jak se vyrovnat se ztrátou nejbližších, jak přijmout sám sebe takového jaký sem a jak se smířit se svými činy, které jsem v minulosti udělal. Protože toto všechno Thomas řeší. Krom toho je příběh plný intrikaření a nedůvěry. Zakončení zde hodnotit nemohu, jak kvůli možným spoilerům, tak kvůli tomu, že buď vám tento konec sedne, nebo ne.

Zhodnocení Vražedné léčby jako zakončení celé série není zrovna snadné. Na jednu stranu jsem čekala něco většího, při čtení kolem mne měly létat rachejtle a bouchat petardy. Ale to se bohužel nekonalo. Dočkala jsem se sice veškerého vysvětlení a zodpovězení otázek z předchozích dílů, ale podáno to bylo nemastně a neslaně. A i když je v některých místech vidět autorovo zlepšení, i tak mě tento díl bohužel zklamal.

Konec řady se blíží. ZLOSIN vzal Thomasovi vše. Ale je to konečně za nimi. Zkoušky jsou po posledním testu kompletní. Přežijí? Co ZLOSIN neví, je to, že Thomas si pamatuje mnohem víc, než si myslí. A je toho dost, aby věd... více

Komentáře (0)