Co vše skrývá umění

recenze

Porcelán z Dachau (2024) / Elion

Už zase jsem si řekla, že si budu mučit nervy a pustím se do takhle náročné knihy, jako
jsou všechny z koncentračních táborů. A nemýlila jsem se.
Kniha je fiktivním příběhem z porcelánky Allach, kousek od koncentračního tábora
Dachau, ale určitě ji to neubírá na syrovosti daného příběhu. Protože kdo ví, třeba se
podobný příběh odehrál a my o něm jen nevíme.
V knize se prolíná minulost s přítomností roku 1993. Víc mě bavily linky přítomnosti a
toho, jak dcera s vnučkou pátrají po nitkách toho, kdo byl jejím otcem a co se s ním
stalo.
Linky minulosti byly zase takové, že z nich bylo člověku ouzko. Ale to k těmto knihám
patří. Občas jsem si říkala, že bych linky minulosti úplně vypustila a zaměřila se jen na
příběh pátrání. Ale minulost tam byla důležitá a dokreslovala to, na co při svém pátrání
narazily.
Jednu věc nedokážu pochopit a to je, proč se matka rozhodla celý život neříci své dceři
pravdu, i po té, co se dozvěděla drobné střípky. Teprve až po smrti matky se dcera
rozhodla pátrat po své minulosti a dozvědět se pravdu. My děti víme, že to bolí, ale tu
pravdu si přeci zasloužíme a nejlepší je právě z úst našich blízkých.
Myslím, že z tohoto období mám načtenou spoustu knih a vím, že jsem četla lepší knihy,
než je tato, ale i tahle ve mně svou stopu zanechá a zařadí se mezi ostatní knihy, které by
se měly číst pro poselství, které v sobě nesou.

Dva milenci odloučeni na křižovatce dějin... Rozsáhlý epický příběh o lásce, zradě a umění, odehrávající se napříč Evropou od Výmarské republiky 20. let přes temný a třpytivý Berlín 30. let až po Ameriku 21. století. Německo, ... více

Komentáře (0)