Albatrosácká Pestrá řada mě začíná opravdu hodně bavit. Květy temnoty jsou v pořadí devátým svazkem edice a nakladatelství opět nešláplo vedle.
O druhé světové válce toho bylo napsáno mraky, spousta takových knih se dnes řadí mezi klasiku a není proto jednoduché přijít s něčím novým. Přesto se o to Aharon Appelfeld pokusil a přivedl tak na svět knihu s netradičním pohledem na událost, která změnila životy milionům lidí. A co mě ještě zaujalo, originál je psán v hebrejštině. Kolik lidí dnes píše v hebrejštině?
Děj nás zavádí do nacisty okupované Ukrajiny, kde německé jednotky nemilosrdně prohledávají veškeré domy a všemožné skrýše za jediným účelem. Najít a deportovat Židy. Rodiny se zoufale snaží zachránit své děti tím, že je svěřují do péče sedlákům z hor, kde doufají v jejich bezpečí. O to samé se snaží Hugova matka, ovšem bezvýsledně. Poté, co byl od rodiny odtržen otec a odveden do pracovního tábora, rozhodla se matka pro útěk z ghetta. Pod rouškou noci tak opouští město jako vyplašené krysy. Kanálem. Hugo se nakonec ocitá pod ochrannými křídly matčiny známé, Mariany. Jeho matka se vydává hledat úkryt do nedaleké vesnice. Chlapcův svět se zmenšil na malý kumbál, nacpaný Marianinými šaty, korzety a punčochami, z něhož nesmí sám vycházet. Stává se tak závislým na mladé dívce, která mu nosí jídlo a občas ho pouští k sobě do pokoje.
Co jedenáctiletý Hugo nemůže rozluštit, avšak čtenáři je to vcelku brzy jasné, je tajemství, čím se vlastně Mariana živí. Tento malý židovský kluk se tak stává tichým svědkem, kdy jeho ochránkyně ve svém pokoji přijímá převážně německé vojáky a je nucena čelit jejich mnohdy násilnému chování a ponižování, před čímž hledá útěchu v alkoholu.
Navzdory tomu, že se příběh odehrává dlouhou dobu na jednom místě, tedy v nevěstinci a autor upozadil válečnou vřavu okolního světa do stínu, jedná se o úžasné čtení. I přes komorní atmosféru svého díla, dokázal do svých postav vložit strach z budoucnosti, obavy z domovních prohlídek i nejistotu, zda nějaký udavač nebo kolaborant neodhalí ukrytého chlapce. Navíc je autor výborný vypravěč a dokáže vám odhalit vnitřní myšlenkové pochody hlavních hrdinů, až máte místy pocit, jako byste byli na jejich místě. Bezútěšná samota v temnotě malého kumbálu, chvíle radosti v Marianině růžovém pokoji, postupně sílící Hugovu lásku k ukrajinské prostitutce, Marianiny neustále se střídající nálady, které vlastně jen ukrývají její vnitřní strach a nejistotu, obavy z prohlídek domů, jež pro nalezené Židy končí bezcitnou popravou. To vše vytváří směs válečného neštěstí civilního obyvatelstva, přestože se za celou dobu nepodíváte na frontu, nespatříte umírající vojáky ani hladovějící rodiny. I tak na vás doslova dýchá deprese tehdejší doby, kdy si nikdo nemohl být jistý, že spatří zítřejší úsvit.
Květy temnoty jsou smutně dojemný příběh malého pronásledovaného chlapce a náladové Mariany, která se však rozhodla, že bude Huga bránit jako lvice. Nejde to jinak, oba si zamilujete, budete si přát, aby vše zdárně zvládli a to dokonce ve chvíli, kdy se vše obrátí a štvanou zvěří se stává dobrosrdečná nevěstka. Neobyčejný příběh, ukazující, že uvnitř chlapce se může ukrývat vyspělý a oddaný muž, zatímco nitro padlé ženy je plné zbožnosti a čisté krásy. Síla lidského ducha je někdy jednoduše neuvěřitelná.
Jen žádný strach, strach je hanebná vlastnost, strach nás sráží do pekla, nesmíme se bát lidí.
Květy temnoty Aharon Appelfeld
Židovský chlapec Hugo se ukrývá před nacisty u ukrajinské prostituky Mariany. Ta ve svém pokojíku v místním nevěstinci přijímá zákazníky především z řad nacistických vojáků. Hugo, ukrytý v kumbále za pokojíkem, jen tiše naslouchá ... více