Dcera čarodějnice

recenze

Dcera čarodějnice (2017) / Blaufik

"Jmenuji se Elizabeth Anne
Hawksmithová a je mi tři sta
osmdesát čtyři let. Jestli mne
vyslechnete, povím vám příběh
o čarodějnicích."

Píše se rok 2007 a Elizabeth se nedávno přistěhovala do malebného domku na okraji lesa, který se snaží zvelebit k obrazu svému. Součástí domku je i zahrádka, která je důležitým místem, neboť právě zde porostou nejrůznější bylinky potřebné k přípravě různých léčivých mastí a tinktur.

Jelikož je Elizabeth samotářka, tak se s nikým z blízké vesničky nestýká a proto ji překvapí mladá dívka, která ji pozorovala při práci na zahradě. S toutéž dívkou se Elizabeth zanedlouho setkává v obchodě, kde se jí dívka představí jako Tegan. Později se Elizabeth s Tegan spřátelí a začnou spolu trávit mnoho času. Tegan jí pomáhá nejen na zahrádce sázet bylinky, ale také jí dělá společnost při prodávání výrobků na místním trhu. Později se Tegan dovídá, že Elizabeth není jen obyčejnou kořenářkou, ale že je čarodějnicí a tak s napětím poslouchá příběh, který ji Elizabeth vypráví...

Batchcombe, 1627
Bess žila se svou matkou, otcem a dalšími dvěma sourozenci spokojeným životem na statku. Matka mladičkou Bess učila léčivým účinkům bylin a domácího léčitelství, dokonce jí pomáhala i s porodem sousedčina syna.
Bohužel tento spokojený život neměl dlouhého trvání, jelikož osadu zachvátil mor. Během pár dní zemřeli oba sourozenci, spolu s otcem. Bess s matkou však tuto zákeřnou chorobu přežily, a později byla právě Bessina matka nařčena z čarodějnictví, vzhledem k tomu, že se Bess podařilo přežít.

Nedlouho po procesu, který skončil matčinou popravou se Bess na matčino přání vydala za Gideonem Mastersem, mužem, který měl Bess pomoci uchránit se od jejího pronásledování, což se také stalo. Díky Gideonovi se z Bess, obyčejné dívky, která se od matky naučila pomáhat lidem, stala čarodějnice.

Po obřadu, ze kterého vyšla jako čarodějnice si však uvědomila, jaké zlo se skrývá v samotném Gideonovi, ze kterého měla vždy špatný pocit. Proto se dala na okamžitý útěk. Bohužel však netušila, jaké roky má před sebou...

Chytil ji za bradu a trhl s ní, aby se mu dívala do tváře. Už se nemohla vyhnout pohledu na něj a zjistila, že se vrátil do své lidské podoby. V jeho očích však zůstala odporná červeň. Přitáhl ji ke svému nahému a vzrušenému tělu.
"Tohle je pro tebe, Bess. Tohle všechno je pro tebe. Požádal jsem našeho Pána Satana, aby ti požehnal. Dnes oslavujeme jeho štědrost. Budeš taková jako já. Už se nebudeš bát smrti ani bolesti. Budeš mimo dosah těch, co by ti vzali život. Odejdeme a přestěhujeme se někam, kde nás neznají. Spolu..."

Vzhledem k tomu, že jsem byla donedávna fantasy literaturou nepolíbená, nicméně pomalu si rozšiřuji obzory a vyhledávám knihy, které by se mi mohly líbit. V této souvislosti mě zaujala právě Dcera čarodějnice, která slibovala romantickou historickou fantasy.
I když historické romány jsou mým šálkem čaje, tak jsem se po přečtení anotace, a taky díky kouzelné obálce, přece jen rozhodla knihu vyzkoušet.

Jako první se spolu klasicky podíváme na obálku. Ta je naprosto úžasná, všude kolem spousta lesní zeleně a nechybí ani naše Elizabeth. Celá obálka na mě pak působí tajuplně, ale zároveň příjemně a odvážně. Velice se mi líbí také předsádky, které jsou stejné, jako hlavní obálka, akorát jsou vyvedeny do černobíla. Celá kniha tak po grafické stránce působí opravdu vymazleně.

S Bess se poprvé seznamujeme v roce 1628, kdy právě prchá ze svého vězení. Následují deníkové zápisky z roku 2007, konkrétně od února do března a následuje vyprávění, které se odehrává v roce 1627, které má celkem devět kapitol.
Po prvním vyprávění následují další deníkové zápisky a pak se ocitáme v roce 1888 v Londýně, kde je hlavní hrdinkou Dr. Eliza Hawksmithová. Londýnské vyprávění má celkem sedm kapitol.
Po dalších deníkových zápiscích se před námi otevírá poslední příběh, který se odehrává v roce 1917 v Passchendaele, kde je hlavní hrdinkou sestra Elise Hawksimthová. Toto vyprávění má celkem osm kapitol a opět je zakončeno deníkovými zápisky.

Dcera čarodějnice je úžasný román, který mě bavil od začátku až do konce. V knize jsou použity opravdu mistrné popisy, díky kterým jsem si mohla celý příběh krásně představit. Jako plus hodnotím také historické reálie. Řádění moru, lovení čarodějnic, Jack Rozparovač, nebo válka, všechny tyto skutečnosti jsou v knize obsaženy a zároveň jsou vyprávěny s citem.

Líbilo se mi takto cestovat napříč staletími a Bess jsem si jako hlavní hrdinku opravdu zamilovala. Jedná se o sympatickou dívku, posléze ženu, která je předurčena k tomu, aby pomáhala ostatním. Namísto toho Gideon, který měl představovat záporného hrdinu, mi vlastně až tolik nevadil a i když to bude možná znít zvláštně, tak jsem k němu v průběhu čtení, hlavně v prvním příběhu cítila jisté sympatie a toho zlého jsem autorce moc nevěřila.

Myslím si, že čarodějnictví, jako takové nebylo v knize využito tak, jak jsem si představovala před tím, než jsem se do příběhu začetla. I když bylo z vyprávění znát, že autorka nejspíš ví, o čem píše, mohla do samotného příběhu opravdu zařadit více čarodějnických prvků. Takto mi kniha vyzněla spíše jako historický román, než příběh o čarodějnici. Navíc v samotném závěru vypadalo Bessiino kouzlení spíše směšně, vzhledem k celkovému příběhu.

Musím se přiznat, že jsem od knihy očekávala malinko jiný příběh, nicméně i tak mě kniha dostala. Líbily se mi popisy událostí, i když byly některé části silně předvídavé. Paula Brackston je úžasným vypravěčem a já jsem se do knihy opravdu ponořila a úžívala si příběh, který mi byl na stránkách naservírován.

Knihu určitě doporučím každému, kdo má rád historické romány, myslím si, že tady byste si mohli přijít na své.

Na jaře roku 1628 nalezne mladá Bess Hawksmith bezvládné tělo své matky viset ze stromu. Ví, že pouze jeden člověk ji může uchránit před stejným osudem - Gideon Masters, Warlock. Ví také, že jeho pomoc nebude zadarmo. V současno... více

Komentáře (0)