Dcera čarodějnice
Paula Brackston
Dcera čarodějnice série
1. díl >
Na jaře roku 1628 nalezne mladá Bess Hawksmith bezvládné tělo své matky viset ze stromu. Ví, že pouze jeden člověk ji může uchránit před stejným osudem - Gideon Masters, Warlock. Ví také, že jeho pomoc nebude zadarmo. V současnosti si Elizabeth v Anglii žije celkem spokojeně. Strávila staletí o samotě, hodně cestovala, přežila epidemie, války i smutek ze své nesmrtelnosti. Její osamělost náhle skončí, když se spřátelí s dospívající dívkou jménem Tegan. Ačkoli je to proti všem jejím zásadám, Elizabeth otevře své srdce Tegan a začíná ji trénovat na čarodějnici. Ale Gideon nespí a před ničím se nezastaví. Za svou pomoc si nárokuje Elizabethinu duši. A Bess nyní musí bojovat za záchranu sebe sama – a navíc, musí chránit dívku, kterou miluje jako svou dceru.... celý text
Literatura světová Horory Dívčí romány
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
The Witch's Daughter, 2009
více info...
Přidat komentář
Kniha je dobře napsaná, četla se sama. Smysluplný a tajemný příběh, který nešlo odložit.
Bohužel, jako v poslední době často, musím zmínit chybnou práci editora. Nejméně na třech místech vůbec neměla věta smysl, jakoby tam prostě kus chyběl. Nevím, čím to je.
Nejvíce se mi v knize líbilo vyprávění Bees o minulém životě. Bess je čarodějnice, která používá své znalosti jen k dobrému účelu.
Potkává se s Tegan kterou má ráda jako svou dceru a zaučuje jí ve znalostech bylinek a zdravotnictví.
Tahle kniha si zaslouží pokračování a já se na něj moc těším.
Elizabeth, kvôli moru, prišla o súrodencov, otca, nakoniec aj sama ochorela, avšak jej matka upísala svoju dušu, len aby zachránila dcéru - a kvôli tomu ju obvinili z čarodejnícvta a obesili ...
Jediný, čo mohol Elizabeth pomôcť bol Gideon - naučil ju byť čarodejnicou , lenže Gideon bol zlý a preto sa Elizabeth pred ním začala schovávať ...
Neskôr spoznala mladú Tegan, ktorá sa chcela učiť jej "remeslu" ....
To, čo sa nakoniec stane s Elizabeth, Tegan a Gideonom, si musíte prečítať v knihe !!!
Ja som si knižku nesmierne užila, hneď na začiatku, som si Tegan obľúbila a zároveň mi jej bolo ľúto ...
A taktiež sa mi páčilo aj to, ako Elizabeth rozprávala Tegan o minulosti a všetko postupne do seba zapadalo !
Už sa neviem dočkať pokračovania.....
Osud Elizabeth, ktera proplouva staletimi.
I presto jakym zpusobem se ke svemu zivotnimu udelu dostala, jsem hltala stranku za strankou, neslo jinak. Dlouho se mi nestalo, abych knizku precetla v podstate behem jednoho dne. Moc hezky pribeh
Moc pěkně napsané. Krásně popsaná krajina. Nejsem velký příznivce nadpřirozena v knihách, ale i tak se mi kniha moc líbila. Doufám, že i další díl bude stejně čtivý.
Velice lákavá a napínavá kniha. Úžasně se prolínali přítomnost a vzpomínky z minulosti. Příběhem se protkly reálné události a čtenář tak cestoval světem i časem.
Jmenuji se Elizabeth Jane Hawksmithová a
mám tři sta osmdesát čtyři let.
Každé stěhování si žádá nový deník,
a tak začíná tato Kniha stínů.
V dobách moru, či jiných pohrom, kdy mnoho žen bylo pronásledováno, věšeno a upáleno žila Elizabeth. Roku 1628, když vinou moru přišla skoro o celou rodinu a sama onemocněla, si její matka upsala svou duši, aby Elizabeth zachránila.
Když jí matku obvinili z čarodějnictví a oběsili, díky Gideona Masterse (který je ďábel), ji vzal do učení, se stala čarodějkou. Ten ji chtěl stáhnout na temnou stranu, pronásleduje ji, tak celá staletí před ním utíká.
Odvíjí se příběhy -deníky -kniha stínů- roku 1888 v Londýně pracuje jako asistentka na operačním sále.
Roku 1917 ve Flandrech ve válečné zoně je taky sestřičkou a zachraňuje raněné, než ji Gideon opět najde a zabije jejího milého.
A roku 2007 - vyučuje mladinkou Tegan, jak se stát dobrou čarodějkou a zbavit se konečně ďábla.
I když toto téma nevyhledávám, bylo to odpočinkové čtení na téma magie a čarodějnictví. Líbilo se mi zobrazení obou stran mince tohoto řemesla.
Příběh má trochu delší úvod, ale to k tomu patří pro pochopení hlavní hrdinky.
I když i to se dalo za mě zkrátit.
Bohužel některé popisy byly zbytečně dlouhé a člověk se v nich ztrácel. Člověk by asi měl s hlavní hrdinkou soucítit, ale ani to se moc nepovedlo.
Zpočátku mě kniha moc neoslovila, nemohla jsem se do ní vůbec začíst a ztrácela jsem se v časových linkách. Tento žánr mě nikdy moc nelákal, ale později jsem si zvykla a nebylo to špatné. Oceňuji výběr časových úseků.
Konec byl najednou hrozně rychlý oproti celému průběhu knihy, každopádně budu pokračovat k druhému dílu.
(SPOILER) Mam trocha zmiesane pocity. Na jednej strane sa mi to pacilo. Mam tada prepojenie historie a magie, vzdy ma bavilo citat o prenasledovani bosoriek. Aj ten napad nie je zly - prepojenie minulosti a pritomnosti. Ale cele mi to pride velmi nevyuzite a take mdle. Velmi vela priestoru je venovanemu akejsi vate: operacie, liecenie, kadejake opisy, ale popritom mam pocit, ze ani jednu postavu - okrem Bess v skutocnosti nepozname. Napriklad by som ocenila, ak by Gideon dostal viac priestoru. Vobec z neho nemam pocit, ze by bol nejaky zaporny hrdina, nijak ma neznechucuje, nedesi a ani nezaujima. Proste sa tam len tak vyskytuje, akoby sa v kazdej dobe stretnu uplne nahodne, ako taky otravny hmyz, uplne si viem predstavit ako sa na seba prekvapene pozeraju, ze hej teba predsa poznam. A Tegan, detto. Ak by tam nebola, dej by tym nijak neutrpel. Jej zmeny postojov voci Bess su podla mna zvlastne a dost ma vyrusovali.
To se mi špatně hodnotí. Nemám ráda knihy o čarodějnických procesech, strašně mě drtí ten pocit bezmoci, že člověk byl vydaný na pospas nějakému šílenému demagogovi a zfanatizovanému davu. Další životní etapy Bess, ač ne moc radostné, byly pro mě o něco čitelnější.
Velice se mi kniha líbila. Skvěle napsáno, děj mě úplně pohltil. Nicméně, pokud se někdo chce skrývat, přece si jen LEHCE nepozmění jméno, a co víc, nechá si stejné příjmení. To mi trochu zkazilo požitek, přiznám se.
Opravdu oceňuji výběr historických období, v nichž se děj odehrával. Námět i základní příběh byly rozhodně zajímavé, trochu mě ale zklamalo zpracování. Jednak mi zapracování magie do příběhu přišlo až příliš plné klišé (např. ten satanismus mi přišel už opravdu přehnaný a knihu to dle mého činilo hůře uvěřitelnou). To by mi ovšem ještě nevadilo tolik jako mizerná korektura a místy velmi kostrbatý překlad.
Scéna na konci měla veliký potenciál, úplně ji ale shodil Teganin styl psaní, který působil směšně a infantilně (upřímně mi přišlo, že Tegan se celou dobu chovala spíše na dvanáct třináct let než na sedmnáct, vždyť měla být v podstatě dospělá, proboha).
Suma sumárum kniha rozhodně měla potenciál, který dle mého bohužel nebyl naplno využit kvůli zpracování (ačkoliv uznávám, že korektury českého překladu, kdy bylo finální dílo plné gramatických chyb a překlepů, nebylo autorčinou vinou).
Zkoušela jsem několikrát, ale nedávám to. Unylé, pomalé, rozvleklé, místy divně nelogické - prostě takhle se deník nepíše. Do deníku si nepotřebuju psát, jak vypadám, proboha. Hlavní hrdinka od začátku nesympatická, bez jiskry, bez přitažlivosti. Ne, odkládám.
Nebyl to špatný příběh, ale taky mě zásadně neoslnil. Vůbec mi nevadily neakční pasáže, ale co mě iritovalo je, že se hrdinka točila v kruhu. Navíc každé období, ve kterém žila, skýtalo velký potenciál, bohužel nevyužitý.
Kniha se mi libila, ale horor to opravdu nebyl, kazdopadne tesim se na druhy dil a jsem zvedava, jak pribeh dopadne
Začátek byl takový urychlený, samotné retrospektivní pasáže byly skvělé, chytlavé. Ale ten konec?! Celkem zmatený, sice měl spád, ale na můj vkus příliš rychle naplánovaly, jak se záporáka zbaví.
Tak tohle se nepovedlo... Myšlenka sama o sobě dobrá, ale styl psaní byl poměrně nezáživný, většina děje poněkud nijaká, hlavní hrdinka dost nudná. A ten úvod... už nikdy nechci ani slyšet o bylinkách... Hvězdičky za nápad a vcelku hezky popsané historické období, ale do dvojky teda nejdu.
Autorovy další knížky
2021 | Krámek se starožitnostmi |
2017 | Dcera čarodějnice |
2022 | Tajemství čokoládovny |
2019 | Návrat čarodějnice |
2020 | Zimní čarodějnice |
Jediná kniha Pauly Brackston, kterou jsem doposud přečetla, Krámek se starožitnostmi, mě nijak neuchvátila. Ale zkusila jsem tuhle a spravila jsem si chuť. Další příběh s dlouhověkou postavou, která prochází lidskými dějinami a přibližuje nám jak období honu na čarodějnice, tak třeba příšernou první světovou válku. Přiznám se, že právě u té druhé jsem občas utírala slzy – popisy bojišť i utrpení řadových vojáků byly opravdu velmi realistické, a já jsem si díky dokonalému vystižení prostředí uvědomovala spoustu – často odpudivých – detailů . . .
Vlastní příběh nebyl špatný, ale ten mě tolik nezaujal, to spíše svět bylinek a rostlinných kouzel: cesmíny kolem domu a zahrady?
„Na štěstí bych se nespoléhal, sestro. Kdyby záleželo na štěstí, nemuseli bychom tu být. Věřte jen ve své schopnosti. To je moje rada.“