DeLillova jízda limuzínou po křivce jenu

recenze

Cosmopolis (2012) / paulhunter

Americký spisovatel Don DeLillo se těší ve Spojených státech velké oblibě a také v našich luzích a hájích již není neznámým autorem. Ve svých dosavadních šestnácti dílech se věnuje nejrůznějším tématům, zasahujících do digitální éry, televize, sportu, nukleární války či globálního terorismu. U nás bylo prozatím přeloženo a vydáno šest děl, naposledy kontroverzněji přijatý Cosmopolis.

Cosmopolis vyšel ve Spojených státech roku 2003 jako třináctý autorův počin. Příběh je časově zasazen do dubna prvního roku 21. století, a ačkoliv je jakýmsi dějovým obalem město New York, ve kterém se DeLillo i narodil, pro samotný příběh není jako kulisa prvotně důležitým. Středobodem všeho dění je luxusní limuzína 28letého Erica Packera, multimilonáře a finančního spekulanta, která svým futuristickým interiérem nabízí plnohodnotnou náhradu za kancelář či byt. I přesto, že Packer vlastní v mrakodrapu řádný byt za sto pět miliónů dolarů s několika desítkami pokojů, dvěma privátními výtahy s hudbou, tělocvičnou, kinem či akváriem se žralokem, jeho skutečným útočištěm je vnitřek vozu, kde může na několika monitorech sledovat vývoj kurzů, nořit se do všudypřítomných čísel a hledat v nich skryté vzory a trendy.

DeLillo představuje postavu, která může mít vše, na co pomyslí. Nakupovat jen z principu. Nakupovat nejen kvůli majetkovému či duševnímu obohacení, ale i kvůli peněžním částkám samotným.

"Kolik obrazů je v té kapli?"
"Netuším, čtrnáct patnáct." "Když mi tu kapli prodají, tak je zachovám
neporušené. To jim řekni." "Zachováš je neporušené? Ale kde?" "Ve svém
bytě. Místa tam mám dost. A můžu ještě další udělat." "Ale lidi to
potřebují vidět." "Tak ať si to koupí. Ať dají vyšší nabídku než já."

Packer je stejně jako většina milionářů svým způsobem zhýralý, sebestředný a až zemře, nebude to dle jeho niterního mínění konec vlastní existence, ale rovnou konec světa. Jedno se mu ale upřít nemůže - je vzdělaný, přemýšlivý, v oboru vizionářem a své bohatství získal vlastním přičiněním.
Peníze obecně hrají v příběhu velkou roli a často se o nich hovoří. Proto laikům nezasvěcených do
problematiky měnových kurzů či peněžních burz budou některé souvislosti ucházet. Anebo je
nudit, protože například o třetí nejobchodovanější měně světa - japonském jenu - mluví
postavy docela často a pro Erika, finančního spekulanta, je momentální kurz jenu alfou a omegou.

Stejně důležité jako spekulovat proti růstu jenu je nechat se ostříhat. Celý příběh se tak
odehrává v rámci jednoho dne a jedné vyjížďky ke kadeřníkovi, kterou
brzdí proti-kapitalistická demonstrace, návštěva města prezidentem,
velkolepý pohřeb slavného rapera a další obstrukce na trati. Zní to nudně? Z části tomu tak opravdu je. Cosmopolis naštěstí nabízí i zajímavá zpestření, jako je rektální vyšetření Ericovy asymetricky zvětšené prostaty přímo ve voze, verbální verzi sexuálního uspokojení s finanční ředitelkou či výpady dortového atentátníka.

Co se týče rozhovorů, které nastupující a vystupující postavy z
firemních a jiných sfér vedou, pak se buď věnují již zmíněnému stavu
jenu, anebo spadají do škatulky nepochopitelných mono-dialogů. Postavy
jakoby se nacházely v surrealistickém oparu vnitřku limuzíny, která
vymezuje "bod dění" od okolního pomíjivého světa, kde i pojmenování věcí
z časového hlediska ztrácí na významu. Absolutně neosobní je pak Ericův
vztah s jeho bohatou novomanželkou. Tu potkává při své jízdě zcela
náhodně a až příliš nenáhodně často na nejrůznějších místech a pokaždé
ji vnímá jako cizí osobu, kterou poznává až po delším prozření. Naopak
osobnější jsou vztahy s ostatními ženami příběhu. Osobnější po fyzické
stránce.

Příběh se zaobírá dvěma rovinami - naším milionářem a potenciálním vrahem, Bennem Levinem, jehož jediným cílem a momentálním uspokojením v životě je zabít Erica Packera. Právě Levinovy kapitoly, které by se daly považovat za jakousi deníkovou formu či životopis, jsou tou nejzajímavější částí knihy. Co je však zvláštní - narozdíl od ostatních kapitol jsou řazeny v opačném časovém sledu. Čtenář se tak dozví, jakým směrem se bude děj ubírat již v první třetině tohoto 176 stránkového románu.

"Pojal jsem záměr udělat ze svého
života veřejný akt prostřednictvím těchto stránek. Tohle bude duchovní
životopis, bude mít tisíce stran a jádrem díla bude buď to, že ho buď
najdu a zastřelím, nebo taky ne. Celý rukopis budu psát rukou a
tužkou."

Důležitá, i když velice nepatrná, je i Ericova změna vnímání vlastního bytí. Kvůli špatnému odhadu finančních toků s následky několikamiliónových ztrát a potenciální hrozby vraždy (od Benna Levina) můžeme sledovat smíření s vlastním odsouzením a zánikem, kdy dochází navíc k úmyslnému odstraňování bariér, které by tomuto stavu zabránily. A čím dále pokračuje limuzína ve své líné jízdě, tím se blíží k závěrečnému setkání obou hlavních aktérů.

Verdikt:
Stejně jako například u Bodu omega, i v tomto díle příběh vyznívá trochu do prázdna a román tak zaujme spíše DeLillovým stylem a formou podání než samotnou pointou. Cosmopolis rozhodně není lehkou ani čtivou knihou, za což může především absence silnějších dějových zvratů či chudé psychologické vykreslení postav, kde se rozhodně nedá mluvit o žádné spřízněnosti. Přesto je zřejmé, že DeLillo má svůj styl a že mu snad o osobnější či lépe schůdné podání ani nešlo. Trnem v oku je bohužel odbytá korektura českého vydání, neboť i na tak malém rozsahu je více než ostudná četnost překlepů či jiných redaktorských nešvarů.

I přes všechna negativa se na román v nedávné době upnula velká pozornost díky natáčení filmového verze románu režiséra Davida Cronenberga s
Robertem Pattinsonem v hlavní roli. Ovšem ani film nebyl přijat
nikterak vlídně a tak Cosmopolis zřejmě zůstane jen ve vodách
průměrnosti. Samozřejmě, daly by se hledat nejrůznější poselství - často i taková, která z knihy ani nevyplývají. Nicméně pro Američany bude samotné téma o něco zajímavější z hlediska historického i místního, neboť několik měsíců po skočení událostí v knize došlo k teroristickým útokům na Světové obchodní centrum, které se úzce váže k finančnímu tématu.

Na konec se naskýtá otázka, pro koho je román Cosmopolis prvotně určen. Doporučit lze určitě čtenářům, kteří tíhnou spíše k experimentální tvorbě či těm, které by neodradila nálepka "divné / bizarní" nebo vědomí, že po dočtení nebudou pořádně vědět, co si myslet.

---

Cosmopolis Don DeLillo

Vynikající román jednoho z klíčových amerických spisovatelů současnosti. Sonda do duše megapolisu stejně jako do psychiky člověka, který je zvyklý utrácet během vteřiny miliony. Nicméně ani svět „uvnitř“, tak bedlivě oddělený od t... více

---

Komentáře (5)

Přidat komentář

---