Nová kniha

Bílý šum

Bílý šum - Don DeLillo

Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a ... detail knihy

Nové komentáře u knih Don DeLillo

Bílý šum Bílý šum

Přehlcení konzumem, domácími spotřebiči, televizí, auty a letadly. Fascinace smrtí a chorobný strach z ní, který se snažíme řešit nákupem nových a nových věcí. Potravinářský průmysl, farmaceutický průmysl i chemický průmysl nám zjednodušuje život, zároveň však skýtá nebezpečí, která nás mohou stát život. Jsme neustále bombardovaní novými a novými katastrofami, dalšími a dalšími konspiračními teoriemi, nápaditějšími a neotřelejšími reklamami. Tak by se daly shrnout mé dojmy z knihy, kterou jsem si moc užil. Neznat rok jejího sepsání, řekl bych, že se děj může odehrávat v současném Česku. Čtyřicet let nazpět něco podobného zažívali ve Spojených státech, teď jsme se do šťastného období přesycení kapitalistickými výdobytky dostali taky. Za mě dost povedená kritika současného stavu světa, která však nezastiňuje příběh. O autorovi jsem do vydání nového překladu této knihy neslyšel, teď se nemůžu dočkat jeho dalších příběhů.... celý text
ivokick


Bílý šum Bílý šum

šumivé.
UTO


Ticho Ticho

Je to spíš taková povídka bez začátku a konce, ale mne tohle baví, významy v banalitách, nenápadný humor, záhadná atmosféra, tušené poselství. DeLillo, no.... celý text
Crimble



Bílý šum Bílý šum

Pro mě zklamání. Vtipného sarkasmu či absurdity na takový fascikl pomálu. Myšlenky americky nehluboké, respektive nasnadě, ty mnohovrstevnaté jinotaje nevidím. Překlad skvělý, čte se rychle, ale toť pro mě bohužel všechno.... celý text
Blebanec


Bílý šum Bílý šum

Bílý šum. Ach, tyhle obříky s kontinuálním vědomím miluju. O čem Don DeLillo píše, co kritizuje a jaké ceny dostal, to se dozvíte na internetu všude. O tom, jaký zážitek je čtení, už bohužel méně. Tohle je opět jedna z knih, která si uzurpuje celou vaši mysl. Pokud nedáváte pozor, nemá smysl ji číst. I tak jsem ji na svoje poměry přelouskala poměrně rychle. Proč? Protože je to setsakramentská literární jízda. Příběh je přímočarý, poměrně banální. Ale to, jak se jej dozvídáte, to už ne. A detaily, o které zakopnete cestou, ty jsou nejvíc. Mně osobně se strašně líbí líčení rodinného života, plkání u jídla, řešení blbostí u rodinného stolu. A ta úžasně podivná útulnost rodiny poslepované z pahýlů rodin předešlých. A zbožňuju Murrayho. Nutno dodat, že hlavní hrdina je zakladatel hitlerovských studií, který neumí německy. Velmi se děsí plánované hitlerovské konference, na níž přijedou i akademici z Německa. A také se děsí smrti, stejně jako jeho žena. Po nocích si o smrti vyprávějí. DeLillo dokonale buduje absurdní a dramatické postavy a situace. Kdo si v tom libuje, bude se při čtení tetelit. Člověk, který nepřistoupí na DeLillovu hru se skrýváním významů, schováváním kritiky a nenápadným postrkováním správným směrem, si přečte povrchní příběh zhýčkané americké rodiny vyšší střední třídy. Kdo čte pozorně, dostane jako moderní člověk trochu ránu na solar. Scéna s prohlížením odpadků z drtiče je naprosto úchvatná! A aby toho nebylo málo, roli hraje i vzduchem přenášená toxická událost. DeLillo dává hlas i televizi, rádiu, reklamě a dalším moderním vymoženostem. Zapojují se do dialogů jako rovnocenní partneři. Všudypřítomní, odosobnění, stálí. Mám radost, že se Argo se dalo do vydávání díla tohodle amerického velikána. Obálka je nádherná, a pokud takhle DeLillo vyjde celej, nezbyde mi než si ho hezky posbírat.... celý text
elovole